Původ fotografie: Wikipedie
Rozený hlídač a ochránce. Atlaský horský pes je oddán svému pánovi a jeho rodině a spolehlivě hlídá jeho majetek.
Dalším jeho posláním bylo a je chránit stáda před útokem šelem. Z tohoto pohledu se tedy nejedná o ovčáckého, ale o pasteveckého psa.
Aidi je odvážný a otužilý, až tvrdý pes. Dovede instinktivně odhadnout situaci a samostatně jednat.
Je pohyblivý a vytrvalý, nevadí mu nepořízeň počasí.
K dětem se chová rezervovaně, ale ne nepřátelsky. K cizím lidem je nedůvěřivý, psy dokáže tolerovat, pokud mu nenarušují teritorium.
Péče o atlaského ovčáka není těžká, ale nepočítejte s tím, že z něho vyroste na slovo poslušný pes.
Není vhodný do bytu, potřebuje pozemek, který bude "jeho". Vyžaduje také dostatek pohybu a zaměstnání.
Není to pes vhodný pro začínající chovatele.
Standard FCI č. 247 / 05.05.2003 / GB
ATLASKÝ HORSKÝ PES (AIDI)
ZEMĚ PŮVODU: Maroko
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO STANDARDU: 25.03.2003
POUŽITÍ: hlídání a ochrana stád a majetku majitele
KLASIFIKACE FCI: Skupina II - pinčové a knírači, molossové, švýcarští horští a salašničtí psi
Sekce 2.2 – molossoidní plemena, horského typu
Bez zkoušky z výkonu.
KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ: atlaský pes žije odnepaměti v horách a na plošinách severní Afriky. V současnosti žije mnoho těchto psů v pohoří Atlas v Maroku, což je země, která je zodpovědná za standard plemene.
Atlaský horský pes je úzce spojený s populacemi polonomádských pastevců v hornatých oblastech a má jasný úkol bránit stan a majetek svého pána i chránit jeho stáda před divokými šelmami, které by v nich mohly natropit škodu.
V pohoří Atlasu neexistuje žádný ovčácký pes. Marocký pes, který žije v horách, nikdy nehlídal stáda v tom smyslu, jak se tato práce chápe v Evropě, tj. ve smyslu hnaní stád.
CELKOVÝ VZHLED: robustní, velmi statečný pes, nápadný svou silou a hbitostí; je dobře osvalený, šlachovitý, silně stavěný, ale nikoliv těžkopádný, s huňatou srstí, která ho v horách jeho vlasti chrání před sluncem i před chladem; tato srst ho současně chrání v bojích proti šakalům a jiné škodné, jež musí aidi přestát. Jeho pohled je čilý, přímý a rozhodný, jak se patří na ostražitého psa, který je neustále připraven plnit svoji úlohu obránce. V některých oblastech Maroka panuje zvyk kupírovat uši i ocasy pracovních psů.
DŮLEŽITÉ POMĚRY:
- délka těla (od hrbolku ramenního k hrbolku kosti sedací) / velikost (kohoutková výška) = 10:9.
- hloubka hrudníku / kohoutková výška = 1:2.
- délka tlamy / délka hlavy = 11:24.
- délka lebky (mozkovny) / šířka lebky (mozkovny) = 1:1.
POVAHA/TEMPERAMENT: velmi věrný, milý a poslušný vůči svému pánovi a jeho rodině. Atlaský pes vykazuje vrozené hlídací vlastnosti a výrazné ochranářské chování. Vždy pozorný, instinktivně hodnotí vážnost a blízkost jakéhokoliv nebezpečí a nebojácně poskytuje odpovídající a efektivní odpověď.
HLAVA: silná a široká hlava, v dobrém poměru k celému tělu. Celkově je kónická; na hlavě nejsou žádné vrásky ani výrazně vystupující svalstvo; lícní kosti nevystupují a spojují mozkovnu s tlamou ploše a bez ostrého zlomu.
MOZKOVNA:
Lebka: temeno je ploché a široké, vykazuje lehkou středovou rýhu, týlní hrbol je sice maličko vyznačený, ale je sotva znatelný.
Stop: jen málo vyjádřen.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: černá nebo hnědá, odpovídá barvě srsti. Je přiměřeně široká a nozdry jsou dobře otevřené.
Tlama: je stejně jako celá hlava kónická; znatelně kratší než mozkovna, stop je šikmý a nepříliš vyjádřený.
Pysky: suché, přiléhající, podle barvy srsti černé nebo hnědé.
Čelisti: silné, s dobře zasazenými, silnými, bílými, pravidelnými zuby.
Zuby: skus je klešťový (proti sobě postavené řezáky). Tolerován je nůžkový nebo reverzní nůžkový skus, pokud se řezáky ještě dotýkají.
Oči: středně velké, tmavého odstínu měnícího se s barvou srsti, od tmavě jantarového k zlatě hnědému. Oči jsou maličko šikmé a dobře pigmentované, u světlé srsti vypadají oční víčka jako namalovaná. Pohled je velmi čilý, pozorný a pátravý.
Uši: středně dlouhé, s lehce zaoblenými špičkami. Uši jsou nasazeny šikmo, takže dobře dokreslují hlavu. Jsou nesené polozavěšeně a při vzbuzené pozornosti psa směřují dopředu. V klidu jsou někdy složeny dozadu.
KRK: silný, svalnatý, bez laloku.
TRUP:
Hřbetní linie: linie hřbetu je z profilu lehce přestavěná, není klesající.
Hřbet: široký, svalnatý, přiměřeně dlouhý hřbet, za nímž následují silná, dobře osvalená a lehce klenutá bedra.
Záď: harmonicky spadající.
Hrudník: dostatečně široký, dlouhý a velmi hluboký, dosahující nejméně k lokti. Žebra jsou lehce klenutá.
Dolní linie a břicho: za volnými žebry vtažené, nikdy však tolik jako u chrtů.
OCAS: dlouhý, dosahuje nejméně k hleznu. Je nasazen jako pokračování linie zádi a v klidu je nesen nízko a lehce šavlovitě zahnutý. Ocas je velmi huňatý a jeho hustá srst je znakem čistokrevnosti. V pohybu nese pes ocas radostněji; nikdy se však ocas nesmí zatočit nad hřbet.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY:
Plece: šikmé, kohoutek dobře vyznačený, úhel mezi lopatkou a nadloktím je přibližně 100 stupňů.
Nadloktí: silné, osvalené, šikmé a uložené blízko k hrudníku.
Předloktí: rovné, pevně stavěné a středně osvalené.
Přední nadprstí: krátké a téměř vertikální.
Tlapky: téměř kulaté, s pevnými polštářky a silnými drápky, jejichž barva závisí na barvě srsti.
PÁNEVNÍ KONČETINY:
Kyčle a stehna: kyčelní křídlo je velmi výrazné, stehna jsou dobře, ale nikoliv přehnaně, osvalená a dosahují nízko.
Bérce: úhly v koleni a hleznu jsou tupé, což zvedá záď a způsobuje maličko přestavěný vzhled (hřbet klesající od zádi ke kohoutku).
Tlapky: téměř kulaté, s pevnými polštářky a silnými drápky, jejichž barva závisí na barvě srsti.
POHYB: chůze, klus, cval: ne vysoký, ale dostatečně prostorný.
Přirozený krok: krátký, rychlý klus, v jedné linii (single-tracking). V takovémto tempu je atlaský pes neúnavný.
KŮŽE: pružná a odolná.
OSRSTĚNÍ
VLASTNOSTI SRSTI: srst velmi hustá, poměrně hrubá, polodlouhá, zhruba 6 cm dlouhá s výjimkou obličeje a uší, kde je kratší a jemnější. Na krku a na hrdle tvoří zvláště u psů hřívu. Kalhoty a ocas jsou porostlé velmi bohatou a dlouhou srstí.
BARVA SRSTI: velmi variabilní:
- plavá: od pískové k rezavě červené. Tato barva může být i žíhaná, s černým překrytím (karbonováním) nebo pláštěnkou jakéhokoliv odstínu. Pláštěnka může být poměrně velká.
- hnědá: od béžové do odstínu spáleného chleba. Nejsvětlejší odstíny mohou mít tmavší hnědou pláštěnku.
- černá.
Všechny tyto barvy mohou být s bílými skvrnami. Skvrny mohou být od několika oddělených znaků až po úplné pokrytí (bílá srst). Pysky a nosní nouba musí být vždy silně pigmentované černě nebo hnědě, v závislosti na barvě srsti.
Harlekýnské zbarvení, modré a isabella jsou nepřijatelné.
VELIKOST:
Kohoutková výška: 52 až 62 cm.
VADY: všechny odchylky od výše uvedených bodů se považují za vadu a závažnost takové vady by měla být posuzována v přesném poměru k jejímu stupni.
• kvadratický vzhled.
• masitá hlava.
• štíhlá mozkovna.
• krátké nebo příliš dlouhé uši.
• chybějící nebo přehnaný stop.
• vyhýbavý, bázlivý nebo nevýrazný pohled.
• skvrnitá depigmentace nebo chybějící pigmentace očních víček nebo nosní houby.
• špatný postoj.
VYŘAZUJÍCÍ VADY:
• agresivita nebo přílišná bázlivost.
• špičatá tlama.
• dravčí oko.
• trvale vztyčené uši.
• předkus nebo podkus, bez kontaktu řezáků.
• zatočený ocas.
• nedostatečné osrstění ocasu.
• krátká srst.
• barvy: harlekýn, modrá, isabella.
• monokryptorchid, oboustranný kryptorchid.
Jedinci vykazující fyzické či povahové abnormality musí být diskvalifikováni.
ATLASKÝ HORSKÝ PES (AIDI)
ZEMĚ PŮVODU: Maroko
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO STANDARDU: 25.03.2003
POUŽITÍ: hlídání a ochrana stád a majetku majitele
KLASIFIKACE FCI: Skupina II - pinčové a knírači, molossové, švýcarští horští a salašničtí psi
Sekce 2.2 – molossoidní plemena, horského typu
Bez zkoušky z výkonu.
KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ: atlaský pes žije odnepaměti v horách a na plošinách severní Afriky. V současnosti žije mnoho těchto psů v pohoří Atlas v Maroku, což je země, která je zodpovědná za standard plemene.
Atlaský horský pes je úzce spojený s populacemi polonomádských pastevců v hornatých oblastech a má jasný úkol bránit stan a majetek svého pána i chránit jeho stáda před divokými šelmami, které by v nich mohly natropit škodu.
V pohoří Atlasu neexistuje žádný ovčácký pes. Marocký pes, který žije v horách, nikdy nehlídal stáda v tom smyslu, jak se tato práce chápe v Evropě, tj. ve smyslu hnaní stád.
CELKOVÝ VZHLED: robustní, velmi statečný pes, nápadný svou silou a hbitostí; je dobře osvalený, šlachovitý, silně stavěný, ale nikoliv těžkopádný, s huňatou srstí, která ho v horách jeho vlasti chrání před sluncem i před chladem; tato srst ho současně chrání v bojích proti šakalům a jiné škodné, jež musí aidi přestát. Jeho pohled je čilý, přímý a rozhodný, jak se patří na ostražitého psa, který je neustále připraven plnit svoji úlohu obránce. V některých oblastech Maroka panuje zvyk kupírovat uši i ocasy pracovních psů.
DŮLEŽITÉ POMĚRY:
- délka těla (od hrbolku ramenního k hrbolku kosti sedací) / velikost (kohoutková výška) = 10:9.
- hloubka hrudníku / kohoutková výška = 1:2.
- délka tlamy / délka hlavy = 11:24.
- délka lebky (mozkovny) / šířka lebky (mozkovny) = 1:1.
POVAHA/TEMPERAMENT: velmi věrný, milý a poslušný vůči svému pánovi a jeho rodině. Atlaský pes vykazuje vrozené hlídací vlastnosti a výrazné ochranářské chování. Vždy pozorný, instinktivně hodnotí vážnost a blízkost jakéhokoliv nebezpečí a nebojácně poskytuje odpovídající a efektivní odpověď.
HLAVA: silná a široká hlava, v dobrém poměru k celému tělu. Celkově je kónická; na hlavě nejsou žádné vrásky ani výrazně vystupující svalstvo; lícní kosti nevystupují a spojují mozkovnu s tlamou ploše a bez ostrého zlomu.
MOZKOVNA:
Lebka: temeno je ploché a široké, vykazuje lehkou středovou rýhu, týlní hrbol je sice maličko vyznačený, ale je sotva znatelný.
Stop: jen málo vyjádřen.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: černá nebo hnědá, odpovídá barvě srsti. Je přiměřeně široká a nozdry jsou dobře otevřené.
Tlama: je stejně jako celá hlava kónická; znatelně kratší než mozkovna, stop je šikmý a nepříliš vyjádřený.
Pysky: suché, přiléhající, podle barvy srsti černé nebo hnědé.
Čelisti: silné, s dobře zasazenými, silnými, bílými, pravidelnými zuby.
Zuby: skus je klešťový (proti sobě postavené řezáky). Tolerován je nůžkový nebo reverzní nůžkový skus, pokud se řezáky ještě dotýkají.
Oči: středně velké, tmavého odstínu měnícího se s barvou srsti, od tmavě jantarového k zlatě hnědému. Oči jsou maličko šikmé a dobře pigmentované, u světlé srsti vypadají oční víčka jako namalovaná. Pohled je velmi čilý, pozorný a pátravý.
Uši: středně dlouhé, s lehce zaoblenými špičkami. Uši jsou nasazeny šikmo, takže dobře dokreslují hlavu. Jsou nesené polozavěšeně a při vzbuzené pozornosti psa směřují dopředu. V klidu jsou někdy složeny dozadu.
KRK: silný, svalnatý, bez laloku.
TRUP:
Hřbetní linie: linie hřbetu je z profilu lehce přestavěná, není klesající.
Hřbet: široký, svalnatý, přiměřeně dlouhý hřbet, za nímž následují silná, dobře osvalená a lehce klenutá bedra.
Záď: harmonicky spadající.
Hrudník: dostatečně široký, dlouhý a velmi hluboký, dosahující nejméně k lokti. Žebra jsou lehce klenutá.
Dolní linie a břicho: za volnými žebry vtažené, nikdy však tolik jako u chrtů.
OCAS: dlouhý, dosahuje nejméně k hleznu. Je nasazen jako pokračování linie zádi a v klidu je nesen nízko a lehce šavlovitě zahnutý. Ocas je velmi huňatý a jeho hustá srst je znakem čistokrevnosti. V pohybu nese pes ocas radostněji; nikdy se však ocas nesmí zatočit nad hřbet.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY:
Plece: šikmé, kohoutek dobře vyznačený, úhel mezi lopatkou a nadloktím je přibližně 100 stupňů.
Nadloktí: silné, osvalené, šikmé a uložené blízko k hrudníku.
Předloktí: rovné, pevně stavěné a středně osvalené.
Přední nadprstí: krátké a téměř vertikální.
Tlapky: téměř kulaté, s pevnými polštářky a silnými drápky, jejichž barva závisí na barvě srsti.
PÁNEVNÍ KONČETINY:
Kyčle a stehna: kyčelní křídlo je velmi výrazné, stehna jsou dobře, ale nikoliv přehnaně, osvalená a dosahují nízko.
Bérce: úhly v koleni a hleznu jsou tupé, což zvedá záď a způsobuje maličko přestavěný vzhled (hřbet klesající od zádi ke kohoutku).
Tlapky: téměř kulaté, s pevnými polštářky a silnými drápky, jejichž barva závisí na barvě srsti.
POHYB: chůze, klus, cval: ne vysoký, ale dostatečně prostorný.
Přirozený krok: krátký, rychlý klus, v jedné linii (single-tracking). V takovémto tempu je atlaský pes neúnavný.
KŮŽE: pružná a odolná.
OSRSTĚNÍ
VLASTNOSTI SRSTI: srst velmi hustá, poměrně hrubá, polodlouhá, zhruba 6 cm dlouhá s výjimkou obličeje a uší, kde je kratší a jemnější. Na krku a na hrdle tvoří zvláště u psů hřívu. Kalhoty a ocas jsou porostlé velmi bohatou a dlouhou srstí.
BARVA SRSTI: velmi variabilní:
- plavá: od pískové k rezavě červené. Tato barva může být i žíhaná, s černým překrytím (karbonováním) nebo pláštěnkou jakéhokoliv odstínu. Pláštěnka může být poměrně velká.
- hnědá: od béžové do odstínu spáleného chleba. Nejsvětlejší odstíny mohou mít tmavší hnědou pláštěnku.
- černá.
Všechny tyto barvy mohou být s bílými skvrnami. Skvrny mohou být od několika oddělených znaků až po úplné pokrytí (bílá srst). Pysky a nosní nouba musí být vždy silně pigmentované černě nebo hnědě, v závislosti na barvě srsti.
Harlekýnské zbarvení, modré a isabella jsou nepřijatelné.
VELIKOST:
Kohoutková výška: 52 až 62 cm.
VADY: všechny odchylky od výše uvedených bodů se považují za vadu a závažnost takové vady by měla být posuzována v přesném poměru k jejímu stupni.
• kvadratický vzhled.
• masitá hlava.
• štíhlá mozkovna.
• krátké nebo příliš dlouhé uši.
• chybějící nebo přehnaný stop.
• vyhýbavý, bázlivý nebo nevýrazný pohled.
• skvrnitá depigmentace nebo chybějící pigmentace očních víček nebo nosní houby.
• špatný postoj.
VYŘAZUJÍCÍ VADY:
• agresivita nebo přílišná bázlivost.
• špičatá tlama.
• dravčí oko.
• trvale vztyčené uši.
• předkus nebo podkus, bez kontaktu řezáků.
• zatočený ocas.
• nedostatečné osrstění ocasu.
• krátká srst.
• barvy: harlekýn, modrá, isabella.
• monokryptorchid, oboustranný kryptorchid.
Jedinci vykazující fyzické či povahové abnormality musí být diskvalifikováni.