WWW.VYBERPSA.CZ – VYBER SI SPRÁVNÉHO PSA
English version

Americká akita

Americká
Torazo´s Pearl Ike Warrior (import USA), interchampion. Chovatelka: Markéta Klusková, chovatelská stanice PEARL RIVER

Velký, hrdý a oddaný pes, původem z Japonska, který byl v průběhu 20. století chován v USA, kde získal mírně odlišný vzhled i vlastnosti od původní, Japonské Akity.
Americká akita může dosahovat kohoutkové výšky až 71 centimetrů. I přes tuto velikost působí harmonickým a sportovním dojmem.
Jedná se obratného, inteligentního a nezávislého psa, vynikajícího hlídače, který ale není zbytečně agresivní ani hlučný. Oproti původní, Japonské, Akitě je přátelštější.
Americkou akitu by si měl pořizovat pouze zkušený chovatel. Nedůsledně vychovaný pes může být těžko zvladatelný už proto, že se toto plemeno projevuje jako dominantní vůči ostatním psům.
Americká akita je vhodná k dětem, ale pouze pod dozorem dospělých, už pro svou velikost.
Je to oddaný pes který přilne k pánovi a těžko snáší změnu majitele, mějte to na paměti, pokud o tomto výjimečném psím plemeni uvažujete.


F.C.I. - Standard č. 344 / 05.01.2006 / GB
AMERICKÁ AKITA
(American Akita)

Země původu: Japonsko
Vývoj: USA
Datum publikace původního platného standardu: 06.07.2005
Určení: Společenský pes
Klasifikace FCI: Skupina 5 špicové a primitivní plemena
Sekce 5 asijští špicové a příbuzná plemena
Bez zkoušek z výkonu

Krátký historický přehled:
Počátky historie americké akity se shodují s vývojem japonské akity. Od roku 1630 byly v oblasti Akita používáni psi Akita Matagis (středně velcí psi původně určení k lovu medvědů) jako bojoví psi. Od roku 1868 docházelo u tohoto plemene ke křížení s plemeny tosa a mastif. Tím sice vzrostla velikost akit, ale ztratily se typické vlastnosti špiců. Třebaže byly psí zápasy v roce 1908 zakázány, plemeno se zachovalo a bylo dále šlechtěno jako velké japonské plemeno. V roce 1931 bylo devět vynikajících jedinců akit prohlášeno národní památkou.
Během druhé světové války (1939 – 1945) se psi běžně používali jako kožešinová zvířata pro ošacení vojenských jednotek. Policie nařídila odchytit a zkonfiskovat všechny psy s výjimkou německých ovčáků používaných pro vojenské účely. Někteří chovatelé se pokoušeli obejít toto nařízení křížením svých psů s německými ovčáky. Po skončení druhé světové války byl počet psů plemene akita drasticky zredukován a toto plemeno se vyskytovalo ve třech samostatných typech: 1) Akity Matagi, 2) bojové akity a 3) ovčácké akity. Následkem toho byla situace v plemeni velmi složitá.
Po válce během obnovy čistokrevného chovu dosáhl dočasné ale mimořádně velké popularity pes Kongo-go z linie Dewa. Do Spojených států se dostala spolu se členy vojenských jednotek řada akit linie Dewa, v níž se projevovaly charakteristické znaky vlivu mastifa a německého ovčáka. Akity linie Dewa, velmi inteligentní a schopné přizpůsobit se nejrůznějším podmínkám prostředí, okouzlily chovatele ve Spojených státech, chovu této linie se věnoval stále rostoucí počet chovatelů a popularita těchto psů rychle rostla.
V roce 1956 byl založen Akita Club of America a AKC (American Kennel Club) toto plemeno uznal (zápisy do plemenné knihy a řádné hodnocení na výstavách) v říjnu 1972. Přesto v této době neměly AKC a JKC (Japan Kennel Club) reciproční dohody o vzájemném uznávání průkazů původu, a proto bylo nemožné používat pro plemeno nové krevní linie z Japonska. Následkem toho se akity ve Spojených státech začaly podstatně lišit od akit v Japonsku, v zemi původu plemene. Ve Spojených státech se tak vyvinulo samostatné plemeno, jehož charakteristické vlastnosti a typ zůstávají nezměněny již od roku 1955. To je v ostrém kontrastu s japonským typem akit, do nichž byly za účelem obnovy původního plemene přikříženy akity Matagi.

Celkový vzhled:
Velký pes robustní konstituce, harmonický, celkově mohutný a silné kostry. Pro plemeno je charakteristická široká hlava ve tvaru tupého trojúhelníku s hlubokou tlamou, poměrně malýma očima a vztyčenýma ušima směřujícíma kupředu většinou ve stejné úrovni se zadní částí šíje.

Důležité proporce
• Poměr kohoutkové výšky k délce trupu je zhruba 9 : 10 u psů a 9 : 11 u fen.
• Hloubka hrudníku dosahuje poloviny kohoutkové výšky psa.
• Poměr vzdálenosti od špičky čenichu ke stopu a vzdálenosti od stopu k týlnímu hrbolu činí 2 : 3.

Temperament
Přátelský, ostražitý, vnímavý, důstojný, učenlivý a odvážný pes.

Hlava
Masivní, ale v dobrém poměru k tělu, v klidu bez vrásek. Hlava tvoří při pohledu shora tupý trojúhelník.

Lebka
Mozkovna: plochá a široká mezi ušima. Mělká rýha na přední části dobře patrná.
Stop: dobře vyjádřený, ale ne příliš výrazný.
Obličejová část hlavy
Čenich: nosní houba široká a černá. Světlejší pigment a jasně neohraničené skvrny s nedostatkem pigmentu na nosní houbě jsou povoleny jen u bílých jedinců, ale černé se dává vždy přednost.
Tlama: široká, hluboká a plná.
Pysky: černé a ne příliš visící. Jazyk růžový.
Čelisti/zuby: čelisti nejsou zaoblené, ale tupé a velmi silné. Zuby jsou silné a pravidelné. Skus je úplný. Přednost se dává nůžkovému skusu, ale klešťový skus je přípustný.
Oči: tmavě hnědé, poměrně malé, nevystupují, téměř trojúhelníkového tvaru. Okraje očních víček černé a těsně přiléhající.
Uši: pevně vzpřímené a v poměru k hlavě malé. Ohneme-li ucho kupředu, jeho špička dosahuje k hornímu okraji oka. Uši jsou trojúhelníkového tvaru, na špičkách poněkud zaoblené, široké u kořene, nejsou nasazeny příliš nízko. Při pohledu ze strany směřují uši kupředu nad oči rovnoběžně s linií šíje.
Krk
Silný a svalnatý s minimálním lalokem, poměrně krátký, silně se rozšiřující k plecím. Výrazná šíje harmonicky přechází v bázi lebky.

Trup
Délkou přesahuje výšku. Kůže není příliš tenká; ani příliš těsně nepřiléhá, ani není příliš volná.
Hřbet: Rovný
Bedra: Pevně osvalená.
Hrudník: Široký a hluboký. Žebra dobře klenutá s dobře vyvinutým hrudním košem.
Spodní linie a břicho: lehce vtažené

Ocas
Mohutný a bohatě osrstěný, vysoko nasazený a nesený nad hřbetem nebo ke slabině, zatočený ze tří čtvrtin, zcela, nebo dvakrát, vždy na úrovni hřbetu nebo pod ní. Je-li ocas zatočen ze tří čtvrtin, jeho špička spadá na slabinu. Kořen ocasu je široký a silný.
Natáhneme-li ocas podél pánevní končetiny, poslední článek ocasu dosahuje ke hleznu. Osrstění je na ocasu hrubé, rovné a husté, ale bez chocholu.

Končetiny
Hrudní končetiny
Hrudní končetiny silných kostí a při pohledu zepředu rovné.
Plece: Silné a mohutné, přiměřeně šikmo uložené.
Nadprstí: lehce skloněné směrem kupředu s úhlem zhruba 15° vůči svislici.

Pánevní končetiny
Silně osvalené, široké a silných kostí srovnatelných s hrudními končetinami. Paspárky se na pánevních končetinách odstraňují.
Stehna: silná, dobře vyvinutá, při pohledu zezadu rovnoběžná.
Kolena: přiměřeně úhlená
Hlezna: svislá, nevytáčejí se dovnitř ani ven.

Tlapy
Rovnoběžné, kočičí tlapky, dobře klenuté prsty se silnými polštářky.

Pohyb / chody
Plný síly, přiměřeně dlouhý a vydatný. Pánevní končetiny se pohybují rovnoběžně s hrudními. Hřbetní linie zůstává silná, pevná a rovná.

Osrstění
Srst: patrová srst. Podsada silná, jemná, hustá a kratší než krycí srst. Krycí srst (pesíky) rovné, tvrdé a poněkud odstávající. Srst na hlavě, v dolní části končetin a na uších krátká. Délka srsti na kohoutku a zádi přibližně 5 cm, což poněkud přesahuje délku srsti na ostatních částech těla s výjimkou ocasu, kde je srst nejdelší a nejbohatší.
Barva: jakákoliv barva jako červená, žlutá, bílá atd.; přípustná je i strakatá a žíhaná. Barvy jsou zářivé a jasné, znaky jsou dobře vyvážené, s maskou, nebo bez ní, nebo s lysinou. Bílí psi (jednobarevní) masku nemají. Strakatí psi mají bílou základní barvu s velkými rovnoměrně rozmístěnými skvrnami pokrývajícími hlavu a více než jednu třetinu těla. Barva podsady se smí lišit od barvy krycí srsti.

Velikost
Kohoutková výška: psi 66 až 71 cm (26 – 28 palců)
feny 61 až 66 cm (24 až 26 palců)

Vady
Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu a její závažnost se posuzuje v přesném poměru se stupněm dané odchylky.
- psi se samičím výrazem, feny se samčím výrazem
- úzká nebo málo vyvinutá hlava
- chybějící zuby (s výjimkou 2 zubů z PM1 a / nebo M3)
- modře nebo černě skvrnitý jazyk
- světlé oči
- krátký ocas
- vytočené nebo vtočené lokty
- jakákoliv známka límce nebo vlajky
- bojácnost nebo špatná povaha
Vážné vady
- nedostatek mohutnosti
- lehké kosti
Diskvalifikující vady
- agresivita nebo přílišná bojácnost.
- naprostý nedostatek pigmentace čenichu. Čenich s depigmentovanými jasně ohraničenými skvrnami.
- svěšené, klopené nebo překlopené uši
- předkus nebo podkus
- srpkovitý nebo nezatočený ocas
- psi s kohoutkovou výškou pod 63,5 cm (25 palců) a feny pod 58,5 cm (23 palců)

Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.