Ktlánský ovčák. Zdroj: Wikipedia Autor: Caronna
Katalánský ovčák je oblíben pro svou roli pasteveckého psa a příjemného společníka. Toto plemeno vyniká v psích sportech, včetně agility a tance se psem, a navzdory svému dobráckému vzhledu je také využíváno jako skvělý hlídač.
Své dovednosti dá najevo i při pastvě ovcí, v tomto ohledu je velmi samostatný. Pravidelná venkovní aktivita přispívá k tomu, že se z něj stává klidný a vyrovnaný společník doma. Katalánský ovčák je ideální pro jedince, kteří mu mohou poskytnout konzistentní výchovu a dostatek pohybu a her. Raná socializace je klíčová, zejména pokud je pes v domácnosti s dětmi. Katalánští ovčáci jsou oddaní a v případě potřeby brání svou rodinu.
FCI-Standard č. 87 / 13. 09. 2004/ GB
KATALÁNSKÝ OVČÁK (Gos d’Atura Catala)
PŘEKLAD: Mrs . Peggy Davis.
ZEMĚ PŮVODU: Španělsko, Katalánsko
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 26.05.1982.
VYUŽITÍ: Podstata tohoto plemene se projeví při vedení stáda, tento pes nejenže poslouchá svého ovčáka, ale v řadě případů je schopen projevit vlastní iniciativu a řídit stádo s obdivuhodnou lehkostí tak, že se žádné zvíře neoddělí od ostatních. Díky jeho vynikající statečnosti a odvaze ho lze využívat také jako skvělého hlídače. Vzhledem ke své velikosti, krásné srsti, inteligenci a ohromné věrnosti ke svému pánovi dokáže být vynikajícím společenským psem.
KLASIFIKACE F.C.I.: Skupina 1 Ovčáčtí a honáčtí psi (s výjimkou švýcarských salašnických psů).
Sekce 1 Ovčáčtí psi.
Bez pracovních zkoušek.
KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Pochází z katalánské části Pyrenejí, rozšířil se do celé pastevecké oblasti Katalánska.
CELKOVÝ VZHLED: Pes střední velikosti dobře vyvážených úměrných proporcí, s krásnou srstí.
DŮLEŽITÉ PROPORCE: Délka poněkud přesahuje výšku – zhruba v poměru 9 ku 8.
CHOVÁNÍ / TEMPERAMENT: Velmi vyrovnaný pes, aktivní a inteligentní, s ušlechtilým výrazem, otužilé a příjemné povahy, skutečně oddaný svému ovčákovi a obětavě pracující se svěřeným stádem, které hlídá před cizími, a proto bývá někdy nepřístupný.
Je velmi otužilý, odolný vůči horku, chladu i všem klimatickým změnám. K tomu, aby pracoval i za extrémních podmínek, mu stačí i skromné krmení.
HLAVA: Silná hlava, lehce konvexní a široká v základně, aniž by působila těžce, dobrých proporcí vzhledem ke zbytku těla. Proporce mozkovny k tlamě je 4 ku 3.
LEBEČNÍ PARTIE:
Mozkovna: Délka poněkud přesahuje šířku, s jasně vyznačenou čelní rýhou v první třetině; tato rýha směrem k týlnímu hrbolu postupně zaniká. Týlní hrbol výrazný.
Horní linie profilu mozkovny je mírně klenutá a v krátkém úseku střední části může být až zploštělá. Čelní oblouk dobře vyvinutý co do délky i do šířky. Nadočnicové oblouky dobře vyznačené.
Stop: Dobře viditelný, ne však příliš zdůrazněný.
OBLIČEJOVÁ PARTIE:
Nosní houba: Rovná, ve správném poměru s hlavou, musí být černá.
Tlama: Rovná, spíše kratší, tvaru komolého jehlanu se zaoblenými hranami.
Pysky: Spíše silné, krátké, odděleny téměř rovnými liniemi; dolní pysk nevisí; pysky jsou intenzivně černě pigmentovány; černě pigmentované je i patro.
Čelisti / zuby: Zuby silné, dobré velikosti, bílé a zdravé. Nůžkový skus. U pracujících psů jsou povoleny otupené špičáky.
Oči: Široce otevřené, výrazné oči, pozorný, inteligentní pohled; oči jsou kulaté, tmavě jantarové, s černě lemovanými očními víčky.
Uši: Vysoko nasazené, trojúhelníkového tvaru, jemné, špičaté. Chrupavka uší je měkká a není silná. Visící uši jsou neseny těsně přiléhající k hlavě. Poměr šířky k délce ucha je 8 ku 10. Kryté jsou dlouhou hedvábnou srstí končící pohyblivými třásněmi. U pracovně nasazených psů jsou přijatelné kupírované uši.
KRK: Mohutný, silný, osvalený, spíše krátký, ale v dobrém poměru k tělu tak, aby byl pohyblivý. Dobře vsazen do ramen.
TRUP: Poněkud prodlouženého formátu, silný, svalnatý, budící dojem síly a obratnosti.
Kohoutek: Dobře viditelný.
Hřbet: Horní linie rovná, ne sedlovitě pronesená, mírně vyvýšená záď, která však musí být za všech okolností na úrovni kohoutku nebo mírně nižší. Vzhledem k bohaté srsti a podsadě na zádi může být tato výška psa v zádi zdánlivě na první pohled vyšší než výška psa v kohoutku.
Záď: Robustní, osvalená, mírně skloněná.
Hrudník: Široký, dobře vyvinutý, dosahující až na úroveň loktů. Žebra klenutá, nejsou plochá, hrudník je prostorný a dovoluje psovi podávat dobré pracovní výkony.
Břicho a slabiny: Břicho lehce vtažené, s krátkými, ale silnými a dobře vyznačenými slabinami.
OCAS: Spíše nízko nasazen, může být dlouhý a přesahovat hlezna, nebo krátký – kratší než 10 cm. Existují také bezocasí jedinci a u pracovně využívaných psů je povoleno kupírování ocasu. V klidu ocas volně visí. V dolní části tvoří háček. Ocas nesen ve tvaru šavle je rovněž přípustný. V akci je ocas vesele zvednutý, ale není zatočený nad hřbet. Je bohatě pokrytý dlouhou a poněkud zvlněnou srstí.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY: Krátké, suché, rovné, svisle postavené a rovnoběžné při pohledu zepředu a z profilu. Vzdálenost loktu od kohoutku zhruba odpovídá vzdálenosti loktu od země.
Plece: Svalnaté, silné, mírně skloněné.
Úhel mezi lopatkou a pažní kostí: Zhruba 110°.
Nadloktí: Silné, svalnaté, s rovnoběžně postavenými lokty, které nejsou vytočené ani vbočené a těsně přiléhají k tělu.
Úhel mezi pažní kostí a předloktím: Zhruba 135°.
Předloktí: Svislé, silné, vhodné k práci.
Zápěstí a přední nadprstí: Stejně svislé jako předloktí, spíše krátké.
Tlapy: Oválné, polštářky černé a tvrdé, kůže mezi prsty dobře viditelná a dobře pokrytá srstí; drápy černé a silné.
PÁNEVNÍ KONČETINY: Silné, svalnaté, svislé, budící dojem síly a obratnosti.
Stehna: Dlouhá, široká a svalnatá, se silnými kostmi.
Úhel mezi pánví a stehenní kostí: Zhruba 115°.
Úhel mezi stehenní a lýtkovou kostí: Zhruba 120°.
Běhy: Silné kosti a svaly.
Hlezna: Musí být nízko posazená, rovnoběžná a svislá.
Úhel hlezen: Zhruba 140°.
Zadní nadprstí (metatarsus): Poměrně krátké, silné a svisle postavené.
Tlapy: Odpovídají tlapám hrudních končetin s nízko nasazenými dvojitými paspárky. Tyto paspárky jsou srostlé a spojeny meziprstovou kůží s prvním prstem.
CHODY/POHYB: Pružný, typický pro ovčáky. Pes se rozeběhne cvalem jen ve velkých prostorách, ale v kruhu je pro něj typickým krokem krátký klus charakteristický pro všechny psy s paspárky.
KŮŽE: Dosti silná, těsně přiléhající a suchá po celém těle i na hlavě. Dobře pigmentovaná.
OSRSTĚNÍ:
SRST: Dlouhá, hladce přiléhající nebo velmi lehce zvlněná, drsná s bohatou podsadou po celé zadní třetině těla. Na hlavě je patrný vous a knír, čupřina a výrazné obočí, které však nebrání volnému výhledu psa. Ocas je dobře osrstěný stejně jako končetiny.
Během línání lze pozorovat typický jev: probíhá ve dvou fázích. Nejdříve začíná línat přední část těla psa, takže pes budí dojem, že jde o jedince složeného ze dvou polovin s různými druhy srsti; poté začne línat zadní část těla psa a vše se opět sjednotí.
BARVA: Viděno z odstupu se pes zdá být jednobarevný a s lehce světlejšími odstíny na končetinách. Při bližším pohledu je patrné, že barva srsti je tvořena směsí chlupů různých odstínů: žluté, hnědé, víceméně načervenalé, šedé, černé a bílé. Základní barvy odvozené z této směsi jsou:
• Plavá ve světlých odstínech, středně tmavá nebo tmavá.
• Písková s chlupy zbarvenými hnědě, plavě, bíle a černě, také ve světlých, středně tmavých nebo tmavých odstínech.
• Šedá tvořená bílou, šedou a černou s odstíny od stříbřitě šedé až po černošedou. Je-li černá převládající a je jednoduše kombinovaná s bílou, vypadá jako černá srst pokrytá námrazou.
Existují také psi se směsí černé, plavé a načervenalé, která může dominovat u některých částí těla a budí dojem černého zbarvení s tříslovou.
Bílé a černé skvrny nejsou dovoleny. V některých případech se může objevit několik málo bílých chlupů v podobě hvězdy na hrudníku (to se toleruje) nebo na horní části prstů, ale v takovém případě nesmí být bílá na prstech provázena bílými drápy.
VELIKOST:
Výška v kohoutku: Od 47 do 55 cm u psů.
Od 45 do 53 cm u fen.
VADY: Jakákoliv odchylka od výše jmenovaných bodů se musí posuzovat jako vada, která bude penalizována podle stupně její závažnosti.
HRUBÉ VADY:
• Plochá hlava nebo bez čelní rýhy.
• Růžovité nebo špatně nasazené uši. Chrupavka uší silná, dlouhá nebo odstávající či vzpřímená.
• Světlé oči.
• Chybějící 2 premoláry.
• Mírný předkus.
• Sedlovitě pronesený hřbet.
• Končetiny nebo tlapy vytočené /vybočené/.
• Několik bílých drápů.
• Paspárky prázdné /bez vnitřní kosti/ nebo jednoduchý paspárek.
DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY:
• Agresivní nebo přehnaně plachá povaha.
• Chybějící pigmentace pysků, nosu, očních víček a patra.
• Hnědý nos.
• Modré oči.
• Bílé skvrny.
• Chybění více než 2 premolárů nebo jakýchkoliv dvou zubů.
• Ocas stočen na bedrech.
• Chybění paspárků nebo kůže mezi prsty.
• Všechny drápy bílé.
• Více než 3 cm nad limit nebo pod limit velikosti.
• Hlava jako u pyrenejského ovčáka nebo briarda.
• Předkus nebo podkus.
Je-li kvalita psů stejná, dává se přednost psům bez poškození (uši, ocas nebo špičáky z pracovních důvodů). Odmítají se psi, kteří mají podobná poškození, ačkoliv nepracují se stádem. Dobře pigmentované odstíny barev jsou žádoucí, a proto jsou lépe hodnoceny.
Diskvalifikován musí být každý pes, u kterého se zřetelně projevují fyzické abnormality nebo poruchy chování.
Poznámka: Psi musí vykazovat dvě viditelně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.
KATALÁNSKÝ OVČÁK (Gos d’Atura Catala)
PŘEKLAD: Mrs . Peggy Davis.
ZEMĚ PŮVODU: Španělsko, Katalánsko
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 26.05.1982.
VYUŽITÍ: Podstata tohoto plemene se projeví při vedení stáda, tento pes nejenže poslouchá svého ovčáka, ale v řadě případů je schopen projevit vlastní iniciativu a řídit stádo s obdivuhodnou lehkostí tak, že se žádné zvíře neoddělí od ostatních. Díky jeho vynikající statečnosti a odvaze ho lze využívat také jako skvělého hlídače. Vzhledem ke své velikosti, krásné srsti, inteligenci a ohromné věrnosti ke svému pánovi dokáže být vynikajícím společenským psem.
KLASIFIKACE F.C.I.: Skupina 1 Ovčáčtí a honáčtí psi (s výjimkou švýcarských salašnických psů).
Sekce 1 Ovčáčtí psi.
Bez pracovních zkoušek.
KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Pochází z katalánské části Pyrenejí, rozšířil se do celé pastevecké oblasti Katalánska.
CELKOVÝ VZHLED: Pes střední velikosti dobře vyvážených úměrných proporcí, s krásnou srstí.
DŮLEŽITÉ PROPORCE: Délka poněkud přesahuje výšku – zhruba v poměru 9 ku 8.
CHOVÁNÍ / TEMPERAMENT: Velmi vyrovnaný pes, aktivní a inteligentní, s ušlechtilým výrazem, otužilé a příjemné povahy, skutečně oddaný svému ovčákovi a obětavě pracující se svěřeným stádem, které hlídá před cizími, a proto bývá někdy nepřístupný.
Je velmi otužilý, odolný vůči horku, chladu i všem klimatickým změnám. K tomu, aby pracoval i za extrémních podmínek, mu stačí i skromné krmení.
HLAVA: Silná hlava, lehce konvexní a široká v základně, aniž by působila těžce, dobrých proporcí vzhledem ke zbytku těla. Proporce mozkovny k tlamě je 4 ku 3.
LEBEČNÍ PARTIE:
Mozkovna: Délka poněkud přesahuje šířku, s jasně vyznačenou čelní rýhou v první třetině; tato rýha směrem k týlnímu hrbolu postupně zaniká. Týlní hrbol výrazný.
Horní linie profilu mozkovny je mírně klenutá a v krátkém úseku střední části může být až zploštělá. Čelní oblouk dobře vyvinutý co do délky i do šířky. Nadočnicové oblouky dobře vyznačené.
Stop: Dobře viditelný, ne však příliš zdůrazněný.
OBLIČEJOVÁ PARTIE:
Nosní houba: Rovná, ve správném poměru s hlavou, musí být černá.
Tlama: Rovná, spíše kratší, tvaru komolého jehlanu se zaoblenými hranami.
Pysky: Spíše silné, krátké, odděleny téměř rovnými liniemi; dolní pysk nevisí; pysky jsou intenzivně černě pigmentovány; černě pigmentované je i patro.
Čelisti / zuby: Zuby silné, dobré velikosti, bílé a zdravé. Nůžkový skus. U pracujících psů jsou povoleny otupené špičáky.
Oči: Široce otevřené, výrazné oči, pozorný, inteligentní pohled; oči jsou kulaté, tmavě jantarové, s černě lemovanými očními víčky.
Uši: Vysoko nasazené, trojúhelníkového tvaru, jemné, špičaté. Chrupavka uší je měkká a není silná. Visící uši jsou neseny těsně přiléhající k hlavě. Poměr šířky k délce ucha je 8 ku 10. Kryté jsou dlouhou hedvábnou srstí končící pohyblivými třásněmi. U pracovně nasazených psů jsou přijatelné kupírované uši.
KRK: Mohutný, silný, osvalený, spíše krátký, ale v dobrém poměru k tělu tak, aby byl pohyblivý. Dobře vsazen do ramen.
TRUP: Poněkud prodlouženého formátu, silný, svalnatý, budící dojem síly a obratnosti.
Kohoutek: Dobře viditelný.
Hřbet: Horní linie rovná, ne sedlovitě pronesená, mírně vyvýšená záď, která však musí být za všech okolností na úrovni kohoutku nebo mírně nižší. Vzhledem k bohaté srsti a podsadě na zádi může být tato výška psa v zádi zdánlivě na první pohled vyšší než výška psa v kohoutku.
Záď: Robustní, osvalená, mírně skloněná.
Hrudník: Široký, dobře vyvinutý, dosahující až na úroveň loktů. Žebra klenutá, nejsou plochá, hrudník je prostorný a dovoluje psovi podávat dobré pracovní výkony.
Břicho a slabiny: Břicho lehce vtažené, s krátkými, ale silnými a dobře vyznačenými slabinami.
OCAS: Spíše nízko nasazen, může být dlouhý a přesahovat hlezna, nebo krátký – kratší než 10 cm. Existují také bezocasí jedinci a u pracovně využívaných psů je povoleno kupírování ocasu. V klidu ocas volně visí. V dolní části tvoří háček. Ocas nesen ve tvaru šavle je rovněž přípustný. V akci je ocas vesele zvednutý, ale není zatočený nad hřbet. Je bohatě pokrytý dlouhou a poněkud zvlněnou srstí.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY: Krátké, suché, rovné, svisle postavené a rovnoběžné při pohledu zepředu a z profilu. Vzdálenost loktu od kohoutku zhruba odpovídá vzdálenosti loktu od země.
Plece: Svalnaté, silné, mírně skloněné.
Úhel mezi lopatkou a pažní kostí: Zhruba 110°.
Nadloktí: Silné, svalnaté, s rovnoběžně postavenými lokty, které nejsou vytočené ani vbočené a těsně přiléhají k tělu.
Úhel mezi pažní kostí a předloktím: Zhruba 135°.
Předloktí: Svislé, silné, vhodné k práci.
Zápěstí a přední nadprstí: Stejně svislé jako předloktí, spíše krátké.
Tlapy: Oválné, polštářky černé a tvrdé, kůže mezi prsty dobře viditelná a dobře pokrytá srstí; drápy černé a silné.
PÁNEVNÍ KONČETINY: Silné, svalnaté, svislé, budící dojem síly a obratnosti.
Stehna: Dlouhá, široká a svalnatá, se silnými kostmi.
Úhel mezi pánví a stehenní kostí: Zhruba 115°.
Úhel mezi stehenní a lýtkovou kostí: Zhruba 120°.
Běhy: Silné kosti a svaly.
Hlezna: Musí být nízko posazená, rovnoběžná a svislá.
Úhel hlezen: Zhruba 140°.
Zadní nadprstí (metatarsus): Poměrně krátké, silné a svisle postavené.
Tlapy: Odpovídají tlapám hrudních končetin s nízko nasazenými dvojitými paspárky. Tyto paspárky jsou srostlé a spojeny meziprstovou kůží s prvním prstem.
CHODY/POHYB: Pružný, typický pro ovčáky. Pes se rozeběhne cvalem jen ve velkých prostorách, ale v kruhu je pro něj typickým krokem krátký klus charakteristický pro všechny psy s paspárky.
KŮŽE: Dosti silná, těsně přiléhající a suchá po celém těle i na hlavě. Dobře pigmentovaná.
OSRSTĚNÍ:
SRST: Dlouhá, hladce přiléhající nebo velmi lehce zvlněná, drsná s bohatou podsadou po celé zadní třetině těla. Na hlavě je patrný vous a knír, čupřina a výrazné obočí, které však nebrání volnému výhledu psa. Ocas je dobře osrstěný stejně jako končetiny.
Během línání lze pozorovat typický jev: probíhá ve dvou fázích. Nejdříve začíná línat přední část těla psa, takže pes budí dojem, že jde o jedince složeného ze dvou polovin s různými druhy srsti; poté začne línat zadní část těla psa a vše se opět sjednotí.
BARVA: Viděno z odstupu se pes zdá být jednobarevný a s lehce světlejšími odstíny na končetinách. Při bližším pohledu je patrné, že barva srsti je tvořena směsí chlupů různých odstínů: žluté, hnědé, víceméně načervenalé, šedé, černé a bílé. Základní barvy odvozené z této směsi jsou:
• Plavá ve světlých odstínech, středně tmavá nebo tmavá.
• Písková s chlupy zbarvenými hnědě, plavě, bíle a černě, také ve světlých, středně tmavých nebo tmavých odstínech.
• Šedá tvořená bílou, šedou a černou s odstíny od stříbřitě šedé až po černošedou. Je-li černá převládající a je jednoduše kombinovaná s bílou, vypadá jako černá srst pokrytá námrazou.
Existují také psi se směsí černé, plavé a načervenalé, která může dominovat u některých částí těla a budí dojem černého zbarvení s tříslovou.
Bílé a černé skvrny nejsou dovoleny. V některých případech se může objevit několik málo bílých chlupů v podobě hvězdy na hrudníku (to se toleruje) nebo na horní části prstů, ale v takovém případě nesmí být bílá na prstech provázena bílými drápy.
VELIKOST:
Výška v kohoutku: Od 47 do 55 cm u psů.
Od 45 do 53 cm u fen.
VADY: Jakákoliv odchylka od výše jmenovaných bodů se musí posuzovat jako vada, která bude penalizována podle stupně její závažnosti.
HRUBÉ VADY:
• Plochá hlava nebo bez čelní rýhy.
• Růžovité nebo špatně nasazené uši. Chrupavka uší silná, dlouhá nebo odstávající či vzpřímená.
• Světlé oči.
• Chybějící 2 premoláry.
• Mírný předkus.
• Sedlovitě pronesený hřbet.
• Končetiny nebo tlapy vytočené /vybočené/.
• Několik bílých drápů.
• Paspárky prázdné /bez vnitřní kosti/ nebo jednoduchý paspárek.
DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY:
• Agresivní nebo přehnaně plachá povaha.
• Chybějící pigmentace pysků, nosu, očních víček a patra.
• Hnědý nos.
• Modré oči.
• Bílé skvrny.
• Chybění více než 2 premolárů nebo jakýchkoliv dvou zubů.
• Ocas stočen na bedrech.
• Chybění paspárků nebo kůže mezi prsty.
• Všechny drápy bílé.
• Více než 3 cm nad limit nebo pod limit velikosti.
• Hlava jako u pyrenejského ovčáka nebo briarda.
• Předkus nebo podkus.
Je-li kvalita psů stejná, dává se přednost psům bez poškození (uši, ocas nebo špičáky z pracovních důvodů). Odmítají se psi, kteří mají podobná poškození, ačkoliv nepracují se stádem. Dobře pigmentované odstíny barev jsou žádoucí, a proto jsou lépe hodnoceny.
Diskvalifikován musí být každý pes, u kterého se zřetelně projevují fyzické abnormality nebo poruchy chování.
Poznámka: Psi musí vykazovat dvě viditelně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.