Malý hrubosrstý vendéský baset (Petit Basset Griffon Vendéen)
Standard F.C.I. č. 67/14.02.2001/F
Překlad z francouzského textu: Helena Dvořáková
Datum zveřejnění platného standardu: 19.01.1999
Použití: Je to ďábel v přírodě, anděl v domě, takový je náš baset. Je vášnivým lovcem, pracuje od ranného věku, je dobře ovladatelný; je výborným společníkem při lovu se střelnou zbraní ve středně rozsáhlém terénu, specialista na lov králíků, ale loví i veškerou další zvěř.
Klasifikace F.C.I.: skupina 6 honiči, barváři a plemena příbuzná
sekce 1.3 malí honiči
s pracovní zkouškou.
Původ: Francie.
Krátký výtah z historie:
Malí hrubosrstí vendéští baseti měli po dlouhou dobu společný standard s těmi velkými, rozdíl byl jenom ve výšce (od 34 do 38 cm). Výsledky používání společného standardu nebyly nejlepší, protože měli polovytočené končetiny a také byli celkově těžší v typu, než velcí baseti. Proto pro ně pan Abel Dezamy vytvořil vlastní standard. Abychom charakterizovali tyto psy, použijeme slov Paula Daubigné: „Malého baseta nedělá jenom nižší kohoutková výška, u něj jsou harmonicky zredukovány všechny proporce a přitom si přirozeně zachoval všechny vrozené kvality dělající z něj vášnivého lovce.“ Smečka malých basetů zvítězila při prvním mistrovství Francie v lovu králíků.
Celkový vzhled:
Malý pes, pohyblivý a rozhodný, s tělem velmi slabě protáhlým. Ocas je nesen hrdě. Srst je
tvrdá a dlouhá, ne však přespříliš. Výrazná hlava, na níž jsou správně stočené uši, pokryté
dlouhou srstí, nasazené pod linií očí, nejsou však příliš dlouhé.
Použití/Povaha:
Použití: je to vášnivý lovec, odvážný, miluje vysoký podrost a houštiny;
Povaha: milá, ale sebevědomá a vášnivá;
Hlava:
Část mozková:
Mozkovna: mírně klenutá, poněkud protáhlá, nepříliš široká, dobře modelovaná pod očima. Týlní
hrbol je dost výrazný.
Stop: je vyznačený.
Část obličejová:
Nos: vystupující z linie pysků, velký, nozdry otevřené; je černý, s výjimkou bílooranžových jedinců, kde je hnědý nos tolerován;
Čenichová partie: je mnohem kratší než u velkého baseta, čenich velmi mírně protáhlý, rovný. Na konci hranatý.
Pysky: jsou pokryté pěkným vousem.
Čelisti/Zuby: mají nůžkový skus;
Oči: jsou dosti velké, inteligentního výrazu, bílá není vidět. Červená sliznice spojivek nesmí být vidět. Srst, která pokrývá víčka, trčí dopředu, ale nesmí zakrývat oči. Oči musí být tmavé;
Uši: pružné, úzké, a jemné, pokryté dlouhou srstí, zakončené oválně, stočené podélně, natažené dopředu nedosahují ke konci nosu. Jsou zavěšené pod linií očí.
Krk: dlouhý, silný a svalnatý; U kořene mohutný; nemá lalok; držení hlavy je hrdé;
Tělo:
Hřbet: rovný,horní linie je velmi pevná.
Bedra: svalnatá;
Záď: svalnatá s dost široká.
Hrudník: je nepříliš široký. Je dosti hluboký, dosahuje až do úrovně lokte;
Žebra: jsou středně klenutá.
Ocas/Prut: je vysoko nasazený, dost silný u kořene, ke špičce se zeslabuje. Není příliš dlouhý, je nesený šavlovitě prohnutý.
Končetiny: mají silnou kostru, její síla je však přiměřená výšce.
Hrudní končetiny:
Lopatky: svalnaté., šikmo uložené, dobře přiléhající k tělu.
Předloktí: silné.
Záprstí: mírně znatelné.
Pánevní končetiny:
Stehna: svalnatá, nepříliš oblá.
Hlezna: dost široce postavená, mírně úhlená, nikdy zcela kolmá.
Tlapky: nejsou příliš velké, polštářky tvrdé, prsty sevřené, drápy mohutné. Je žádoucí dobrá pigmentace polštářků;
Pohyb: velmi důrazný a lehký.
Zevnějšek:
Srst: je tvrdá, nepříliš dlouhá, nikdy hedvábná nebo mající strukturu vlny.
Zbarvení: černé s bílým stříkáním (černý bělouš); černé s pálením; černé s pískovými znaky; plavé s bílým stříkáním (oranžový bělouš); plavé s černým sedlem a bílým stříkáním (trikolor); plavé s uhlováním (černé konce chlupů); pískové s uhlováním a bílým stříkáním; pískové s uhlováním; Tradiční pojmenování: zbarvení zaječí, vlčí, jezevčí, divočáka;
Výška: od 34 do 38 cm s tolerancí +/–1cm;
Chyby: všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.
Hlava:
• Příliš krátká
• Plochá mozkovna
• Krátká čenichová partie
• Depigmentace nosu, pysků nebo očních víček
• Klešťový skus
• Světlé oko
• Vysoko nasazené uši, dlouhé, nedostatečně stočené nebo slabě osrstěné
Tělo:
• Příliš dlouhé nebo příliš krátké, nedostatečně harmonické
• Horní linie nedostatečně pevná
• Sražená záď
Ocas:
• Vytočený do strany
Končetiny:
• Slabá kostra
• Strmé úhlení
• Měkké kotníky
Srst:
• Nedostatečně tvrdá, jemná srst
Povaha:
• Nedůvěřivý jedinec
Hrubé vady:
• Netypický jedinec
• Předkus nebo podkus
• Oči s různobarevnou duhovkou, nestejně zbarvené oči
• Nedostatečně prostorná sternální oblast, kýlovitý hrudník
• Křivý ocas
• Přední nohy vytočené nebo polovytočené
• Srst se strukturou vlny
• Zbarvení jednobarevně černé nebo bílé
• Rozsáhlá depigmentace
• Výška mimo hranice, stanovené standardem
• Viditelné invalidní postižení. Anatomické vady
• Jedinec bázlivý nebo agresivní
N.B.: všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.
Standard F.C.I. č. 67/14.02.2001/F
Překlad z francouzského textu: Helena Dvořáková
Datum zveřejnění platného standardu: 19.01.1999
Použití: Je to ďábel v přírodě, anděl v domě, takový je náš baset. Je vášnivým lovcem, pracuje od ranného věku, je dobře ovladatelný; je výborným společníkem při lovu se střelnou zbraní ve středně rozsáhlém terénu, specialista na lov králíků, ale loví i veškerou další zvěř.
Klasifikace F.C.I.: skupina 6 honiči, barváři a plemena příbuzná
sekce 1.3 malí honiči
s pracovní zkouškou.
Původ: Francie.
Krátký výtah z historie:
Malí hrubosrstí vendéští baseti měli po dlouhou dobu společný standard s těmi velkými, rozdíl byl jenom ve výšce (od 34 do 38 cm). Výsledky používání společného standardu nebyly nejlepší, protože měli polovytočené končetiny a také byli celkově těžší v typu, než velcí baseti. Proto pro ně pan Abel Dezamy vytvořil vlastní standard. Abychom charakterizovali tyto psy, použijeme slov Paula Daubigné: „Malého baseta nedělá jenom nižší kohoutková výška, u něj jsou harmonicky zredukovány všechny proporce a přitom si přirozeně zachoval všechny vrozené kvality dělající z něj vášnivého lovce.“ Smečka malých basetů zvítězila při prvním mistrovství Francie v lovu králíků.
Celkový vzhled:
Malý pes, pohyblivý a rozhodný, s tělem velmi slabě protáhlým. Ocas je nesen hrdě. Srst je
tvrdá a dlouhá, ne však přespříliš. Výrazná hlava, na níž jsou správně stočené uši, pokryté
dlouhou srstí, nasazené pod linií očí, nejsou však příliš dlouhé.
Použití/Povaha:
Použití: je to vášnivý lovec, odvážný, miluje vysoký podrost a houštiny;
Povaha: milá, ale sebevědomá a vášnivá;
Hlava:
Část mozková:
Mozkovna: mírně klenutá, poněkud protáhlá, nepříliš široká, dobře modelovaná pod očima. Týlní
hrbol je dost výrazný.
Stop: je vyznačený.
Část obličejová:
Nos: vystupující z linie pysků, velký, nozdry otevřené; je černý, s výjimkou bílooranžových jedinců, kde je hnědý nos tolerován;
Čenichová partie: je mnohem kratší než u velkého baseta, čenich velmi mírně protáhlý, rovný. Na konci hranatý.
Pysky: jsou pokryté pěkným vousem.
Čelisti/Zuby: mají nůžkový skus;
Oči: jsou dosti velké, inteligentního výrazu, bílá není vidět. Červená sliznice spojivek nesmí být vidět. Srst, která pokrývá víčka, trčí dopředu, ale nesmí zakrývat oči. Oči musí být tmavé;
Uši: pružné, úzké, a jemné, pokryté dlouhou srstí, zakončené oválně, stočené podélně, natažené dopředu nedosahují ke konci nosu. Jsou zavěšené pod linií očí.
Krk: dlouhý, silný a svalnatý; U kořene mohutný; nemá lalok; držení hlavy je hrdé;
Tělo:
Hřbet: rovný,horní linie je velmi pevná.
Bedra: svalnatá;
Záď: svalnatá s dost široká.
Hrudník: je nepříliš široký. Je dosti hluboký, dosahuje až do úrovně lokte;
Žebra: jsou středně klenutá.
Ocas/Prut: je vysoko nasazený, dost silný u kořene, ke špičce se zeslabuje. Není příliš dlouhý, je nesený šavlovitě prohnutý.
Končetiny: mají silnou kostru, její síla je však přiměřená výšce.
Hrudní končetiny:
Lopatky: svalnaté., šikmo uložené, dobře přiléhající k tělu.
Předloktí: silné.
Záprstí: mírně znatelné.
Pánevní končetiny:
Stehna: svalnatá, nepříliš oblá.
Hlezna: dost široce postavená, mírně úhlená, nikdy zcela kolmá.
Tlapky: nejsou příliš velké, polštářky tvrdé, prsty sevřené, drápy mohutné. Je žádoucí dobrá pigmentace polštářků;
Pohyb: velmi důrazný a lehký.
Zevnějšek:
Srst: je tvrdá, nepříliš dlouhá, nikdy hedvábná nebo mající strukturu vlny.
Zbarvení: černé s bílým stříkáním (černý bělouš); černé s pálením; černé s pískovými znaky; plavé s bílým stříkáním (oranžový bělouš); plavé s černým sedlem a bílým stříkáním (trikolor); plavé s uhlováním (černé konce chlupů); pískové s uhlováním a bílým stříkáním; pískové s uhlováním; Tradiční pojmenování: zbarvení zaječí, vlčí, jezevčí, divočáka;
Výška: od 34 do 38 cm s tolerancí +/–1cm;
Chyby: všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.
Hlava:
• Příliš krátká
• Plochá mozkovna
• Krátká čenichová partie
• Depigmentace nosu, pysků nebo očních víček
• Klešťový skus
• Světlé oko
• Vysoko nasazené uši, dlouhé, nedostatečně stočené nebo slabě osrstěné
Tělo:
• Příliš dlouhé nebo příliš krátké, nedostatečně harmonické
• Horní linie nedostatečně pevná
• Sražená záď
Ocas:
• Vytočený do strany
Končetiny:
• Slabá kostra
• Strmé úhlení
• Měkké kotníky
Srst:
• Nedostatečně tvrdá, jemná srst
Povaha:
• Nedůvěřivý jedinec
Hrubé vady:
• Netypický jedinec
• Předkus nebo podkus
• Oči s různobarevnou duhovkou, nestejně zbarvené oči
• Nedostatečně prostorná sternální oblast, kýlovitý hrudník
• Křivý ocas
• Přední nohy vytočené nebo polovytočené
• Srst se strukturou vlny
• Zbarvení jednobarevně černé nebo bílé
• Rozsáhlá depigmentace
• Výška mimo hranice, stanovené standardem
• Viditelné invalidní postižení. Anatomické vady
• Jedinec bázlivý nebo agresivní
N.B.: všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.