
Německý brakýř. Zdroj: Wikipedia Autor: Rumo.
Německý brakýř - mistr v poslušnosti, šarmantní lovec a skvělý parťák. Bez strachu se pustí do honu, sleduje stopy jako šéf, a když nalezne cíl, oznamuje to svým pánovi hlasitým štěkotem. V smečce je kamarád s každým a agresi nezná. Není to ani trochu namyšlený – snese kotec bez reptání. Ač má krátkou srst, vychází skvěle s jakýmkoli počasím a dokonce se chová jako pán i v horách. Výchova? S ním musíte být důslední a klidní, ale hlavně mu dopřejte dostatek pohybu, ať se může pustit za zvěří, jak má v plánu!
NĚMECKÝ BRAKÝŘ (Deutsche Bracke)
FCI - Standard Nr. 299 / 15. 09. 1997 / D
Datum zveřejnění platného původního standardu: 24.6.1987
Překlad orig.znění přepracován dr.J.M.Paschoudem
Překlad z němčiny: ing. Iva Černohubová
POUŽITÍ: honič
KLASIFIKACE F.C.I.: Skupina 6 honiči, barváři a plemena příbuzná
Sekce 1.1 malí honiči
S pracovní zkouškou;
KRÁTKÝ VÝTAH Z HISTORIE: Z plemen honičů, která kdysi bývala velice hojná, se v Německu zachoval pouze westfálský brakýř. Jeho nejdůležitější regionální varietou byl tříbarevný sauerlandský brakýř. Ze spojení této variety s místními horskými honiči se upevnil homogenní typ, který je již od roku 1900 nazýván „německý brakýř“.
CELKOVÝ VZHLED: Vzhledem je to lehký, vysoký, elegantní, ale přesto pevně stavěný lovecký pes s ušlechtilou, poměrně lehkou hlavou, dobrým uchem a dobře neseným, přesto vzhledem k celkovému ušlechtilému vzhledu, nápadně silným ocasem a lehce vtaženým břichem.
DŮLEŽITÉ PROPORCE: u psů střední velikosti je délka hlavy asi 21 cm. Nosní hřbet, měřem až ke stopu (mezi očima) má okolo 9 cm.
HLAVA: je lehká, suchá, protáhlá. Při pohledu zepředu se jeví úzká a protáhlá. Mozkovna je jenom o málo širší než lícní partie, která není ostře ohraničena a zcela mírně přechází v čenichovou partii
ČÁST LEBEČNÍ:
MOZKOVNA: je mírně klenutá. Týlní hrbol je vyznačen, ale mírně.
STOP: velmi málo zřetelný.
ČÁST OBLIČEJOVÁ:
NOSNÍ HOUBA: uprostřed má světlou dělicí rýhu téměř masového zbarvení, zatímco strany nosní houby jsou více nebo méně tmavého odstínu.
NOSNÍ HŘBET: je velmi lehce klenutý.
PYSKY: střední hloubky (středně spadající), koutek je malý.
ČELISTI / ZUBY: zuby jsou extrémně silné a pravidelné. Řezáky jsou postavené proti sobě, anebo se vnitřní strana horních řezáků dotýká těsně vnější strany dolních řezáků. Špičáky jsou obzvláště silné.
OČI: tmavé, jasné, milého pohledu.
UŠI: dlouhé (okolo 14 cm) a široké (okolo 9 cm); dobře přiléhají k hlavě a na koncích jsou zaoblené.
KRK: je středně dlouhý a poměrně silný v poměru k hlavě.
TĚLO:
HŘBET: je mírně klenutý.
ZÁĎ: jen mírně spáditá.
HRUDNÍK: je hluboký, dosahuje až pod úroveň lokte; žebra jsou jen velmi slabě klenutá; hrudní koš je dlouhý.
OCAS: je dlouhý, nepříliš silný u kořene. Aby byl chráněn před zraněním, které by si pes mohl způsobit o kmeny stromů či o větve, je pokrytý delší štětinatou srstí, takže je relativně silný, i když se ke špičce zužuje, a drsný. , Nesen je svěšený, nebo v lehkém oblouku směrem vzhůru.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY: jsou vysoké, velmi dobře stavěné, suché, s patrným pletivem nervstva; kosti jsou jemné.
LOPATKY: suché.
LOKTY: přiléhají k tělu.
PÁNEVNÍ KONČETINY:
STEHNA: při pohledu z profilu jsou široká a plná.
BÉREC: dlouhý, ale nepříliš silný, správně zaúhlený.
TLAPKY: jsou delší než kočičí tlapky, odolné, prsty jsou dobře sevřené.
OSRSTĚNÍ
SRST: i když se jedná o krátkosrstého psa, je srst poměrně dlouhá, velmi hustá, tvrdá skoro drsná; také břicho je je porostlé hustou srstí. Na spodní straně ocasu je srst delší a tvoří nepatrný kartáč. Na stehnech tvoří srst kalhoty.
ZBARVENÍ: od červené až po plavou, s černým sedlem nebo pláštěm a s bílými znaky „brakýřů“, průběžná lysina, bílý čenich (čenichová partie)a bílý límec (uzavřený bílý límec je žádoucí), bílá hruď, bílé nohy a bílá špička ocasu.
VÝŠKA:
KOHOUTKOVÁ VÝŠKA: 40 – 53 cm; mírné překročení je tolerováno.
VADY:
Všechny odchylky od výše uvedeného standardu musí být považovány za vady a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti, a se zřetelem na jejich vliv na zdraví a pohodu psa.
• Tělo dlouhé nebo nízké.
• Hlava jezevčíka.
• Špičatě zakončené uši, uši stočené, se záhyby nebo krátké.
• Ocas kroužkující nebo srpovitě prohnutý.
• Špatně postavené končetiny (defektní).
• Roztažené prsty, špatná tlapka.
• Čokoládově hnědé zbarvění
• Pes se strakatě zbarveným tělem.
Psi vykazující zřetelné fyzické abnormality nebo poruchy chování musí být diskvalifikováni.
Pozn.: Psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.
FCI - Standard Nr. 299 / 15. 09. 1997 / D
Datum zveřejnění platného původního standardu: 24.6.1987
Překlad orig.znění přepracován dr.J.M.Paschoudem
Překlad z němčiny: ing. Iva Černohubová
POUŽITÍ: honič
KLASIFIKACE F.C.I.: Skupina 6 honiči, barváři a plemena příbuzná
Sekce 1.1 malí honiči
S pracovní zkouškou;
KRÁTKÝ VÝTAH Z HISTORIE: Z plemen honičů, která kdysi bývala velice hojná, se v Německu zachoval pouze westfálský brakýř. Jeho nejdůležitější regionální varietou byl tříbarevný sauerlandský brakýř. Ze spojení této variety s místními horskými honiči se upevnil homogenní typ, který je již od roku 1900 nazýván „německý brakýř“.
CELKOVÝ VZHLED: Vzhledem je to lehký, vysoký, elegantní, ale přesto pevně stavěný lovecký pes s ušlechtilou, poměrně lehkou hlavou, dobrým uchem a dobře neseným, přesto vzhledem k celkovému ušlechtilému vzhledu, nápadně silným ocasem a lehce vtaženým břichem.
DŮLEŽITÉ PROPORCE: u psů střední velikosti je délka hlavy asi 21 cm. Nosní hřbet, měřem až ke stopu (mezi očima) má okolo 9 cm.
HLAVA: je lehká, suchá, protáhlá. Při pohledu zepředu se jeví úzká a protáhlá. Mozkovna je jenom o málo širší než lícní partie, která není ostře ohraničena a zcela mírně přechází v čenichovou partii
ČÁST LEBEČNÍ:
MOZKOVNA: je mírně klenutá. Týlní hrbol je vyznačen, ale mírně.
STOP: velmi málo zřetelný.
ČÁST OBLIČEJOVÁ:
NOSNÍ HOUBA: uprostřed má světlou dělicí rýhu téměř masového zbarvení, zatímco strany nosní houby jsou více nebo méně tmavého odstínu.
NOSNÍ HŘBET: je velmi lehce klenutý.
PYSKY: střední hloubky (středně spadající), koutek je malý.
ČELISTI / ZUBY: zuby jsou extrémně silné a pravidelné. Řezáky jsou postavené proti sobě, anebo se vnitřní strana horních řezáků dotýká těsně vnější strany dolních řezáků. Špičáky jsou obzvláště silné.
OČI: tmavé, jasné, milého pohledu.
UŠI: dlouhé (okolo 14 cm) a široké (okolo 9 cm); dobře přiléhají k hlavě a na koncích jsou zaoblené.
KRK: je středně dlouhý a poměrně silný v poměru k hlavě.
TĚLO:
HŘBET: je mírně klenutý.
ZÁĎ: jen mírně spáditá.
HRUDNÍK: je hluboký, dosahuje až pod úroveň lokte; žebra jsou jen velmi slabě klenutá; hrudní koš je dlouhý.
OCAS: je dlouhý, nepříliš silný u kořene. Aby byl chráněn před zraněním, které by si pes mohl způsobit o kmeny stromů či o větve, je pokrytý delší štětinatou srstí, takže je relativně silný, i když se ke špičce zužuje, a drsný. , Nesen je svěšený, nebo v lehkém oblouku směrem vzhůru.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY: jsou vysoké, velmi dobře stavěné, suché, s patrným pletivem nervstva; kosti jsou jemné.
LOPATKY: suché.
LOKTY: přiléhají k tělu.
PÁNEVNÍ KONČETINY:
STEHNA: při pohledu z profilu jsou široká a plná.
BÉREC: dlouhý, ale nepříliš silný, správně zaúhlený.
TLAPKY: jsou delší než kočičí tlapky, odolné, prsty jsou dobře sevřené.
OSRSTĚNÍ
SRST: i když se jedná o krátkosrstého psa, je srst poměrně dlouhá, velmi hustá, tvrdá skoro drsná; také břicho je je porostlé hustou srstí. Na spodní straně ocasu je srst delší a tvoří nepatrný kartáč. Na stehnech tvoří srst kalhoty.
ZBARVENÍ: od červené až po plavou, s černým sedlem nebo pláštěm a s bílými znaky „brakýřů“, průběžná lysina, bílý čenich (čenichová partie)a bílý límec (uzavřený bílý límec je žádoucí), bílá hruď, bílé nohy a bílá špička ocasu.
VÝŠKA:
KOHOUTKOVÁ VÝŠKA: 40 – 53 cm; mírné překročení je tolerováno.
VADY:
Všechny odchylky od výše uvedeného standardu musí být považovány za vady a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti, a se zřetelem na jejich vliv na zdraví a pohodu psa.
• Tělo dlouhé nebo nízké.
• Hlava jezevčíka.
• Špičatě zakončené uši, uši stočené, se záhyby nebo krátké.
• Ocas kroužkující nebo srpovitě prohnutý.
• Špatně postavené končetiny (defektní).
• Roztažené prsty, špatná tlapka.
• Čokoládově hnědé zbarvění
• Pes se strakatě zbarveným tělem.
Psi vykazující zřetelné fyzické abnormality nebo poruchy chování musí být diskvalifikováni.
Pozn.: Psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.