Portugalský ovčák. Zdroj: Wikipedia Autor: Jmanur
Portugalský ovčák, známý pod původním jménem Cao de Serra de Aires, je plemenem, které, podobně jako ostatní ovčáci z jiných zemí, vyniká velkou inteligencí, učenlivostí, vytrvalostí a odolností.
Je to sympatické plemeno "venkovského" rázu, pracant k pohledání, který se nerad nudí a potřebuje hodně pohybu a aktivity.
Vůči vlastní smečce je přátelský a milý, a to včetně domácích zvířat. Konflikty s cizími psy nevyhledává, není agresivní.
Vůči cizím lidem je nedůvěřivý, proto skvěle hlídá.
Portugalský ovčák je otužilý pes bez přílišných nároků na péči. Nemá sklony k toulání a pokud je správně vychován, je poslušný.
Je to pes do dvora nebo na zahradu, kde bude hlídat. Uvítá rozptýlení v podobě psích sportů a odvděčí se za každý projev přízně od své smečky.
F.C.I.-Standard č. 93 / 27.02.1996 / GB
PORTUGALSKÝ OVČÁK (Cao da Serra de Aires)
ZEMĚ PŮVODU: Portugalsko
DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 27.02.1996
POUŽITÍ: ovčácký, hlídací a farmářský pes.
ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.: Skupina 1 ovčáčtí a honáčtí psi (kromě švýcarských salašnických psů)
Sekce 1 ovčáci
Bez zkoušky z výkonu.
STRUČNÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ: Převládá názor, že portugalští ovčáci jsou potomky páru briardů, dovezených hrabětem Castro Guimaraesem na počátku 20. století. Tito psi jsou početní a jejich vlastnosti jsou dobře upevněné, a přesto tak odlišné, odpovídají spíše pyrenejskému ovčákovi, což vede k úvaze, že portugalští ovčáci jsou potomky tohoto plemene, jehož zlepšení chtěli chovatelé dosáhnout křížením s briardy. Pokud křížení nebylo prováděno z tohoto důvodu, není jasné, proč byli jako ovčáci v oblasti Alentejo vybráni psi plemene, které se obtížně přizpůsobuje místnímu klimatu.
CELKOVÝ VZHLED A POVAHA: středně velký pes s poměrně dlouhým tělem. Výjimečně inteligentní a velmi živý, obdařený odolností a rozvážností, oddaně pečující o svěřené stádo. Vyhýbá se cizím lidem, v noci hlídá. Chováním i vzhledem lehce připomíná opici, proto je v oblasti svého původu nazýván „opičím psem“.
Je užívám především v oblasti Alentejo pro hlídání a řízení stád (ovcí, koz, dobytka, koní, prasat). Je oblíbený pro obratnost, s níž ovládá stádo na pastvině a hledá a vrací zaběhlé a zatoulané kusy.
HLAVA: silná, široká, není ani dlouhá ani kulovitá.
MOZKOVNA:
Lebka: mírně větší délky než šířky, konvexní v obou osách, ale více v laterálním směru, nadočnicové oblouky nevystupující, čelní rýha je vyznačená do poloviny čela, lebka je mezi bázemi uší téměř plochá, týlní hrbolek zřetelný.
Stop: dobře vyznačený. Horní podélné kraniálně-faciální osy jsou divergentní.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nos: dobře ohraničený, mírně zvednutý, s velkými nozdrami; válcovitý a téměř vertikálně komolý. Preferována je černá barva, v každém případě musí být barva tmavší než barva srsti.
Tlama: téměř válcovitá, v profilu rovná nebo lehce konkávní. Krátká, měřící asi dvě třetiny délky mozkovny, šířka proporčně odpovídá délce a tvaru.
Pysky: těsně přiléhající, nepřekrývají se. Tenké, pevné, téměř rovné.
Čelisti/Zuby: normálné vyvinuté, proti sobě postavené, bílé a silné zuby.
Oči: živý, inteligentní a oddaný výraz. Oči jsou posazeny rovnoběžně s linií hlavy, upřednostňována je tmavá barva. Oči kulaté, středně velké a horizontálně uložené. Oční víčka jsou pigmentovaná a vždy tmavší než barva srsti.
Uši: vysoko nasazené, zavěšené, bez záhybů, pokud nejsou kupírované. Kupírované uši jsou rovné. Trojúhelníkové uši, středně dlouhé, jemné a hladké.
KRK: harmonizuje s hlavou i tělem, rovný a mírně zvednutý, rovnoměrné šířky, bez laloku.
TRUP:
Hřbetní linie: ne příliš spadající. Spodní linie těla se zvedá ke slabinám.
Hřbet: rovný nebo lehce spadající a dlouhý.
Bedra: krátká, zakulacená, široká a zaoblená, dobře osvalená, dobře spojená se zádí.
Záď: střední délky a šířky, lehce spáditá.
Předhrudí: vystupující dopředu, klesající dozadu a dolů, prostorné.
Hrudník: dosahující dostatečně nízko, střední šířky a hloubky.
Hrudní koš: lehce klenutý, oválný, šikmý zpředu dozadu.
Spodní linie a břicho: rovnoměrného objemu, mírně stoupající.
OCAS: vysoko nasazený, špičatý, úzký i u kořene, dosahuje k hleznům. V klidu nesen mezi končetinami, více či méně prohnutý nebo stočený na špičce. V pohybu je nesen mírně zahnutý a vlní se nebo se stáčí.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY: silné, rovnoměrně postavené, při pohledu zpředu i ze stran vertikální.
Plece a nadloktí: silné, středně dlouhé, dobře osvalené, úhel ramene pravý.
Předloktí: vertikální a dobře osvalené.
Kloub nadprstí: suchý a nevystupující.
Nadprstí: rovnoměrné tloušťky, střední délky, ne příliš šikmé ve směru shora dolů ani zezadu dopředu.
Přední tlapky: kulaté, klenuté, uzavřené, s dlouhými klenutými prsty. Dlouhé, silné drápky černé barvy nebo barvy tmavší než je barva srsti. Polštářky silné a pevné.
PÁNEVNÍ KONČETINY: silné, pravidelně postavené, při pohledu zezadu vertikální.
Stehno: středně dlouhé a středně široké, dobře osvalené.
Bérec: mírně skloněný, dlouhý, dobře osvalený.
Hlezenní kloub: posazený spíše níže než výše, střední šířky, silný a suchý, dostatečně otevřené úhlení.
Hlezno: rovnoměrné tloušťky, silné, střední délky, ne příliš šikmé ve směru shora dolů ani zezadu dopředu. Jednoduché nebo dvojité paspárky jsou povolené.
Zadní tlapky: kulaté, klenuté, uzavřené, s dlouhými klenutými prsty. Dlouhé, silné drápky černé barvy nebo barvy tmavší než je barva srsti. Polštářky silné a pevné.
POHYB: lehký a plynulý, energický, charakteristickým pohybem je klus, cval jen tehdy, pokud to práce vyžaduje.
KŮŽE: je žádoucí, aby vnitřní a vnější sliznice byly pigmentované. Kůže není příliš těsně přiléhající.
OSRSTĚNÍ:
SRST: velmi dlouhá, hladká nebo lehce zvlněná, vytvářející dlouhou bradku, vousy a obočí, ale nezakrývající oči. Srst je velmi dlouhá na hlavě, trupu a končetinách, i mezi prsty. Srst je středně silná, textury kozí srsti, hustá a rovnoměrná po celém těle. Není podsada ani vlna.
BARVA: žlutá, kaštanová, šedá, plavá, vlkošedá, s odstíny od světlé po tmavou, a černá, více či méně s pálením, s nebo bez bílých chloupků, ale nikoliv s bílými skvrnami, kromě bílé skvrnky na hrudníku.
VÝŠKA A HMOTNOST:
Výška v kohoutku: psi 45 až 55 cm, feny 42 až 52 cm.
Hmotnost: 12 až 18 kg.
VADY: jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
- špičatý nos.
- pysky se překrývají, visící pysky.
- slabě vyznačený stop.
- světlé, malé, šikmé, nikoliv kulaté oči.
- uši se záhyby.
- trup: sedlovitý nebo příliš spáditý hřbet, příliš stoupající spodní linie.
- záď: horizontální nebo příliš spáditá.
- ocas: nasazený nízko, krátký nebo v klidu zatočený na hřbetě.
- bílé drápky.
- jemná srst nebo větší bílá skvrna na hrudníku.
VYLUČUJÍCÍ VADY:
- hlava: úzká a dlouhá.
- konvexní tlama.
- špatný skus..
- lebka plochá, kulatá nebo úzká.
- nízko nasazené uši.
- kupírovaný ocas nebo chybějící ocas.
- srst: nedostatečně dlouhá, kučeravá a tvořící smyčky, bílá na spodní části končetin, vícebarevná.
- velikost: trpasličí.
BODOVÁ ŠKÁLA:
Celkový vzhled 20
Hlava 15
Oči 10
Uši 5
Trup 10
Končetiny 10
Ocas 10
Srst 15
Pohyb 5
Celkem 100
Jedinci, vykazující fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.
Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
PORTUGALSKÝ OVČÁK (Cao da Serra de Aires)
ZEMĚ PŮVODU: Portugalsko
DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 27.02.1996
POUŽITÍ: ovčácký, hlídací a farmářský pes.
ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.: Skupina 1 ovčáčtí a honáčtí psi (kromě švýcarských salašnických psů)
Sekce 1 ovčáci
Bez zkoušky z výkonu.
STRUČNÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ: Převládá názor, že portugalští ovčáci jsou potomky páru briardů, dovezených hrabětem Castro Guimaraesem na počátku 20. století. Tito psi jsou početní a jejich vlastnosti jsou dobře upevněné, a přesto tak odlišné, odpovídají spíše pyrenejskému ovčákovi, což vede k úvaze, že portugalští ovčáci jsou potomky tohoto plemene, jehož zlepšení chtěli chovatelé dosáhnout křížením s briardy. Pokud křížení nebylo prováděno z tohoto důvodu, není jasné, proč byli jako ovčáci v oblasti Alentejo vybráni psi plemene, které se obtížně přizpůsobuje místnímu klimatu.
CELKOVÝ VZHLED A POVAHA: středně velký pes s poměrně dlouhým tělem. Výjimečně inteligentní a velmi živý, obdařený odolností a rozvážností, oddaně pečující o svěřené stádo. Vyhýbá se cizím lidem, v noci hlídá. Chováním i vzhledem lehce připomíná opici, proto je v oblasti svého původu nazýván „opičím psem“.
Je užívám především v oblasti Alentejo pro hlídání a řízení stád (ovcí, koz, dobytka, koní, prasat). Je oblíbený pro obratnost, s níž ovládá stádo na pastvině a hledá a vrací zaběhlé a zatoulané kusy.
HLAVA: silná, široká, není ani dlouhá ani kulovitá.
MOZKOVNA:
Lebka: mírně větší délky než šířky, konvexní v obou osách, ale více v laterálním směru, nadočnicové oblouky nevystupující, čelní rýha je vyznačená do poloviny čela, lebka je mezi bázemi uší téměř plochá, týlní hrbolek zřetelný.
Stop: dobře vyznačený. Horní podélné kraniálně-faciální osy jsou divergentní.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nos: dobře ohraničený, mírně zvednutý, s velkými nozdrami; válcovitý a téměř vertikálně komolý. Preferována je černá barva, v každém případě musí být barva tmavší než barva srsti.
Tlama: téměř válcovitá, v profilu rovná nebo lehce konkávní. Krátká, měřící asi dvě třetiny délky mozkovny, šířka proporčně odpovídá délce a tvaru.
Pysky: těsně přiléhající, nepřekrývají se. Tenké, pevné, téměř rovné.
Čelisti/Zuby: normálné vyvinuté, proti sobě postavené, bílé a silné zuby.
Oči: živý, inteligentní a oddaný výraz. Oči jsou posazeny rovnoběžně s linií hlavy, upřednostňována je tmavá barva. Oči kulaté, středně velké a horizontálně uložené. Oční víčka jsou pigmentovaná a vždy tmavší než barva srsti.
Uši: vysoko nasazené, zavěšené, bez záhybů, pokud nejsou kupírované. Kupírované uši jsou rovné. Trojúhelníkové uši, středně dlouhé, jemné a hladké.
KRK: harmonizuje s hlavou i tělem, rovný a mírně zvednutý, rovnoměrné šířky, bez laloku.
TRUP:
Hřbetní linie: ne příliš spadající. Spodní linie těla se zvedá ke slabinám.
Hřbet: rovný nebo lehce spadající a dlouhý.
Bedra: krátká, zakulacená, široká a zaoblená, dobře osvalená, dobře spojená se zádí.
Záď: střední délky a šířky, lehce spáditá.
Předhrudí: vystupující dopředu, klesající dozadu a dolů, prostorné.
Hrudník: dosahující dostatečně nízko, střední šířky a hloubky.
Hrudní koš: lehce klenutý, oválný, šikmý zpředu dozadu.
Spodní linie a břicho: rovnoměrného objemu, mírně stoupající.
OCAS: vysoko nasazený, špičatý, úzký i u kořene, dosahuje k hleznům. V klidu nesen mezi končetinami, více či méně prohnutý nebo stočený na špičce. V pohybu je nesen mírně zahnutý a vlní se nebo se stáčí.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY: silné, rovnoměrně postavené, při pohledu zpředu i ze stran vertikální.
Plece a nadloktí: silné, středně dlouhé, dobře osvalené, úhel ramene pravý.
Předloktí: vertikální a dobře osvalené.
Kloub nadprstí: suchý a nevystupující.
Nadprstí: rovnoměrné tloušťky, střední délky, ne příliš šikmé ve směru shora dolů ani zezadu dopředu.
Přední tlapky: kulaté, klenuté, uzavřené, s dlouhými klenutými prsty. Dlouhé, silné drápky černé barvy nebo barvy tmavší než je barva srsti. Polštářky silné a pevné.
PÁNEVNÍ KONČETINY: silné, pravidelně postavené, při pohledu zezadu vertikální.
Stehno: středně dlouhé a středně široké, dobře osvalené.
Bérec: mírně skloněný, dlouhý, dobře osvalený.
Hlezenní kloub: posazený spíše níže než výše, střední šířky, silný a suchý, dostatečně otevřené úhlení.
Hlezno: rovnoměrné tloušťky, silné, střední délky, ne příliš šikmé ve směru shora dolů ani zezadu dopředu. Jednoduché nebo dvojité paspárky jsou povolené.
Zadní tlapky: kulaté, klenuté, uzavřené, s dlouhými klenutými prsty. Dlouhé, silné drápky černé barvy nebo barvy tmavší než je barva srsti. Polštářky silné a pevné.
POHYB: lehký a plynulý, energický, charakteristickým pohybem je klus, cval jen tehdy, pokud to práce vyžaduje.
KŮŽE: je žádoucí, aby vnitřní a vnější sliznice byly pigmentované. Kůže není příliš těsně přiléhající.
OSRSTĚNÍ:
SRST: velmi dlouhá, hladká nebo lehce zvlněná, vytvářející dlouhou bradku, vousy a obočí, ale nezakrývající oči. Srst je velmi dlouhá na hlavě, trupu a končetinách, i mezi prsty. Srst je středně silná, textury kozí srsti, hustá a rovnoměrná po celém těle. Není podsada ani vlna.
BARVA: žlutá, kaštanová, šedá, plavá, vlkošedá, s odstíny od světlé po tmavou, a černá, více či méně s pálením, s nebo bez bílých chloupků, ale nikoliv s bílými skvrnami, kromě bílé skvrnky na hrudníku.
VÝŠKA A HMOTNOST:
Výška v kohoutku: psi 45 až 55 cm, feny 42 až 52 cm.
Hmotnost: 12 až 18 kg.
VADY: jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
- špičatý nos.
- pysky se překrývají, visící pysky.
- slabě vyznačený stop.
- světlé, malé, šikmé, nikoliv kulaté oči.
- uši se záhyby.
- trup: sedlovitý nebo příliš spáditý hřbet, příliš stoupající spodní linie.
- záď: horizontální nebo příliš spáditá.
- ocas: nasazený nízko, krátký nebo v klidu zatočený na hřbetě.
- bílé drápky.
- jemná srst nebo větší bílá skvrna na hrudníku.
VYLUČUJÍCÍ VADY:
- hlava: úzká a dlouhá.
- konvexní tlama.
- špatný skus..
- lebka plochá, kulatá nebo úzká.
- nízko nasazené uši.
- kupírovaný ocas nebo chybějící ocas.
- srst: nedostatečně dlouhá, kučeravá a tvořící smyčky, bílá na spodní části končetin, vícebarevná.
- velikost: trpasličí.
BODOVÁ ŠKÁLA:
Celkový vzhled 20
Hlava 15
Oči 10
Uši 5
Trup 10
Končetiny 10
Ocas 10
Srst 15
Pohyb 5
Celkem 100
Jedinci, vykazující fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.
Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.