Původ fotografie: Wikipedia, autor Pleple2000 Fotografie je licencována jako "Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported".
Chováte ariégeoise? Pošlete fotku, zdarma ji zveřejním s odkazem na vaše stránky!
Francouzský elegán, vyšlechtěný zejména k lovu zajíců, ale i další zvěře.
Je to pes přátelský a smečkový, samostatný a velice pracovitý.
Jeho lovecký pud je ovšem mimořádný, proto je důležité tomuto psu dopřát aby byly jeho lovecké dovednosti využité.
Nehodí se vlastně k nikomu jinému, než k tomu, kdo ho bude využívat přilovu.
Přestože je to milý kamarád, jako rodinný mazel se pro své velké lovecké zaujetí nehodí.
Rád štěká, má zvučný a výrazný hlas.
Je vzácný, i proto, že má velkou konkurenci v mnohých dalších plemenech podobného zaměření.
Ariegeois (Ariéžský honič)
Standard č. 20 / 24.01.1996 / F
Překlad z francouzštiny: Helena Dvořáková
Původ: Francie
Datum zveřejnění platného standardu: 24.1.1996
Použití:
Tento pes je používán pro pěší lov se střelnou zbraní i pro lov parforsní. Jeho střední vzrůst a lehkost z něj dělají výborného pomocníka který může pracovat jak ve smečce, tak samostatně a je schopný prohledávat i velmi obtížný terén.
Je předurčen k lovu zajíce, ale je používán také k lovu srnčí nebo černé zvěře.
Klasifikace F.C.I.: Skupina 6 – honiči
Sekce 1.2 – střední honiči
S pracovní zkouškou
Krátký výtah z historie:
Tento pes, pocházející z Ariege, je produktem křížení místního regionálního honiče s plemenem čistokrevným, patrně gaskoňským nebo gaskoňsko-saintongeoiským honičem. Vzhledově si zachoval typ tohoto čistokrevného plemene, avšak ne tak čistý, celkově je menší a lehčí.
Celkový vzhled:
Jedná se o lehkého honiče střední velikosti, je elegantní a vznešený;
Použití a povaha:
Použití: Vzhledem ke svému původu je tento pes použitelný jako velmi dobrý honič, velmi iniciativní a podnikavý. Je vybaven krásným hlasem a rychlým vedením (sledované zvěře – p.p.).
Povaha: Je milý a společenský, dobře se drží ve smečce.
Hlava:
Část mozková:
Mozkovna: z pohledu zepředu mírně klenutá, nepříliš široká. Týlní hrbol je nevýrazný. Při pohledu seshora má mozkovna tvar protáhlého oválu. Fronta je plná, nadočnicové oblouky jsou málo výrazné.
Stop: je nevýrazný;
Část obličejová:
Nos: je černý, velký, nozdry jsou široké;
Pysky: jsou napjaté, spíše slabé. Horní těsně překrývá spodní čelist, ale nadává čenichu špičatý profil.
Nosní hřbet: je rovný nebo mírně klenutý, stejně dlouhý jako mozkovna;
Čelisti: skus je nůžkový, zuby jsou dobře postaveny v dásních;
Líce: jsou suché;
Oči: jsou dobře otevřené, hnědé; víčka nejsou volná; pohled je bystrý;
Uši: jsou jemné, pružné, stáčejí se, mají dosahovat k začátku nosu, a nemají přesahovat jeho konec;ucho je úzké a zavěšené těsně pod linií očí;
Krk: je štíhlý, spíše slabý, dlouhý, klenutý;
Tělo:
Hřbet: svalnatý a pevný;
Bedra:jsou dobře spojená s hřbetem, mírně klenutá;
Záď: téměř vodorovná;
Hrudník: je dlouhý, středně klenutý, dosahuje k lokti;
Žebra: jsou dlouhá, středně klenutá;
Slabiny: jsou ploché nebo mírně vtažené;
Prut: je dobře nasazený, ke konci se zeštíhluje, dosahuje k patnímu kloubu; nesený je šavlovitě;
Končetiny:
Hrudní končetiny:
Celkový pohled: přední nohy jsou silné.
Lopatka: je středně šikmě uložená, dobře osvalená, ne však hrubá;
Lokty: přiléhají k tělu;
Tlapky: mají tvar prodlouženého oválu, „zaječí“; prsty jsou sevřené a suché;
Polštářky a drápy jsou černé;
Pánevní končetiny:
Celkový pohled: zadní nohy jsou dobře utvářené, dobrých proporcí;
Stehno: je dost dlouhé, svalnaté, ne však příliš;
Hlezno: postavené v ose těla;
Pohyb: je pružný a lehký;
Kůže: slabá, pružná, nepřiléhá sice těsně k tělu, ale neumožňuje vytvoření laloku nebo vrásek; viditelné sliznice jsou černé;
Zevnějšek:
Srst: je krátká, jemná, přiléhavá;
Zbarvení: bílá a jasně černá s dobře ohraničenými konturami; někdy je přítomno stříkání; pálení na lících a nad očima (čtyřočák);
Výška:
Kohoutková výška je stanovena v rozmezí: psi: 52 – 58 cm
feny: 50 – 56 cm
Chyby: všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti;
• hlava: mozkovna příliš krátká nebo příliš protáhlá
• uši: příliš ploché, hrubé, špatně zavěšené, příliš dlouhé nebo příliš krátké;
• čenich: příliš hranatý;
• patrné vrásky nebo lalok;
• oko kulaté, spojivky viditelné;
• tělo: měkká hřbetní linie; spáditá záď;
• celkově hrubý jedinec;
• zakřivený prut;
• končetiny: slabé kosti; otevřená tlapka; sbíhavá hlezna;
• povaha: nedůvěřivý jedinec;
Vylučující vady:
• chybějící typ;
• každé jiné zbarvení, než výše uvedené;
• světlé oči;
• těžké anatomické vady;
• viditelné invalidní změny;
• bázlivý nebo agresivní jedinec;
• předkus nebo podkus;
Standard č. 20 / 24.01.1996 / F
Překlad z francouzštiny: Helena Dvořáková
Původ: Francie
Datum zveřejnění platného standardu: 24.1.1996
Použití:
Tento pes je používán pro pěší lov se střelnou zbraní i pro lov parforsní. Jeho střední vzrůst a lehkost z něj dělají výborného pomocníka který může pracovat jak ve smečce, tak samostatně a je schopný prohledávat i velmi obtížný terén.
Je předurčen k lovu zajíce, ale je používán také k lovu srnčí nebo černé zvěře.
Klasifikace F.C.I.: Skupina 6 – honiči
Sekce 1.2 – střední honiči
S pracovní zkouškou
Krátký výtah z historie:
Tento pes, pocházející z Ariege, je produktem křížení místního regionálního honiče s plemenem čistokrevným, patrně gaskoňským nebo gaskoňsko-saintongeoiským honičem. Vzhledově si zachoval typ tohoto čistokrevného plemene, avšak ne tak čistý, celkově je menší a lehčí.
Celkový vzhled:
Jedná se o lehkého honiče střední velikosti, je elegantní a vznešený;
Použití a povaha:
Použití: Vzhledem ke svému původu je tento pes použitelný jako velmi dobrý honič, velmi iniciativní a podnikavý. Je vybaven krásným hlasem a rychlým vedením (sledované zvěře – p.p.).
Povaha: Je milý a společenský, dobře se drží ve smečce.
Hlava:
Část mozková:
Mozkovna: z pohledu zepředu mírně klenutá, nepříliš široká. Týlní hrbol je nevýrazný. Při pohledu seshora má mozkovna tvar protáhlého oválu. Fronta je plná, nadočnicové oblouky jsou málo výrazné.
Stop: je nevýrazný;
Část obličejová:
Nos: je černý, velký, nozdry jsou široké;
Pysky: jsou napjaté, spíše slabé. Horní těsně překrývá spodní čelist, ale nadává čenichu špičatý profil.
Nosní hřbet: je rovný nebo mírně klenutý, stejně dlouhý jako mozkovna;
Čelisti: skus je nůžkový, zuby jsou dobře postaveny v dásních;
Líce: jsou suché;
Oči: jsou dobře otevřené, hnědé; víčka nejsou volná; pohled je bystrý;
Uši: jsou jemné, pružné, stáčejí se, mají dosahovat k začátku nosu, a nemají přesahovat jeho konec;ucho je úzké a zavěšené těsně pod linií očí;
Krk: je štíhlý, spíše slabý, dlouhý, klenutý;
Tělo:
Hřbet: svalnatý a pevný;
Bedra:jsou dobře spojená s hřbetem, mírně klenutá;
Záď: téměř vodorovná;
Hrudník: je dlouhý, středně klenutý, dosahuje k lokti;
Žebra: jsou dlouhá, středně klenutá;
Slabiny: jsou ploché nebo mírně vtažené;
Prut: je dobře nasazený, ke konci se zeštíhluje, dosahuje k patnímu kloubu; nesený je šavlovitě;
Končetiny:
Hrudní končetiny:
Celkový pohled: přední nohy jsou silné.
Lopatka: je středně šikmě uložená, dobře osvalená, ne však hrubá;
Lokty: přiléhají k tělu;
Tlapky: mají tvar prodlouženého oválu, „zaječí“; prsty jsou sevřené a suché;
Polštářky a drápy jsou černé;
Pánevní končetiny:
Celkový pohled: zadní nohy jsou dobře utvářené, dobrých proporcí;
Stehno: je dost dlouhé, svalnaté, ne však příliš;
Hlezno: postavené v ose těla;
Pohyb: je pružný a lehký;
Kůže: slabá, pružná, nepřiléhá sice těsně k tělu, ale neumožňuje vytvoření laloku nebo vrásek; viditelné sliznice jsou černé;
Zevnějšek:
Srst: je krátká, jemná, přiléhavá;
Zbarvení: bílá a jasně černá s dobře ohraničenými konturami; někdy je přítomno stříkání; pálení na lících a nad očima (čtyřočák);
Výška:
Kohoutková výška je stanovena v rozmezí: psi: 52 – 58 cm
feny: 50 – 56 cm
Chyby: všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti;
• hlava: mozkovna příliš krátká nebo příliš protáhlá
• uši: příliš ploché, hrubé, špatně zavěšené, příliš dlouhé nebo příliš krátké;
• čenich: příliš hranatý;
• patrné vrásky nebo lalok;
• oko kulaté, spojivky viditelné;
• tělo: měkká hřbetní linie; spáditá záď;
• celkově hrubý jedinec;
• zakřivený prut;
• končetiny: slabé kosti; otevřená tlapka; sbíhavá hlezna;
• povaha: nedůvěřivý jedinec;
Vylučující vady:
• chybějící typ;
• každé jiné zbarvení, než výše uvedené;
• světlé oči;
• těžké anatomické vady;
• viditelné invalidní změny;
• bázlivý nebo agresivní jedinec;
• předkus nebo podkus;