Kuvasz. Zdroj: Wikipedia Autor: Szora.
Kuvasz, sám o sobě hrdý a nebojácný, je pes, který nenechá nikoho na pochybách o své odvaze a sebevědomí. Jeho povaha je plná odhodlání a troufalosti, což z něj činí nejen skvělého hlídače, ale i výborného společníka pro celou rodinu. Jeho inteligence a bystrý pohled na svět ho řadí mezi psy, kteří potřebují správné vedení a výchovu.
I přes svou odvahu a někdy tvrdohlavost může být Kuvasz výjimečně citlivý a oddaný svému pánu. S dětmi vytváří relativně dobrý vztah, ale je důležité vysvětlit jim pravidla, jak s psem zacházet. V oblasti loveckých pudů se vyznačuje dobře vyvinutým instinktem.
Kuvasz je rozhodně psem pro zkušenější majitele, kteří mu mohou poskytnout potřebné vedení a posílit jeho skvělé vlastnosti. Jeho vztah k ostatním zvířatům je přátelský, ale v přítomnosti jiných psů může projevit dominantní chování, zejména u samců. Je to pes pro jednoho pána, jehož povaha se rozvíjí a posiluje v unikátním partnerství se svým majitelem.
FCI - Standard č. 54 / 13. 09. 2000 / D
Kuvasz
PŘEKLAD DO NĚMČINY: Peter Weit. Překlad do ČJ: Ing. K.Bečková
ZEMĚ PŮVODU: Maďarsko
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 06. 04. 2000.
POUŽITÍ: Kuvasz se používá ke hlídání a k ochraně domů a majetku a dalšího cenného vlastnictví a osob. Používal se také k lovu a jako slidič.
KLASIFIKACE FCI: Skupina FCI: 1 Ovčáci a honáčtí psi
(s výjimkou švýcarských salašnických psů).
Sekce 1 Ovčáčtí psi
Bez pracovní zkoušky.
KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Jde o prastaré původní maďarské ovčácké plemeno. Jeho předci přišli do karpatské kotliny v době, kdy ji osidlovali Maďaři. Potřebovali tyto psy ke hlídání a na ochranu stád proti dravé zvěři a zlodějům. Vzhledem k rozvinutému loveckému pudu se tito psi používali v dobách krále Matyáše Korvína přednostně k lovu. Od doby, kdy je pastevectví na ústupu, je jeho původní využití podstatně vzácnější, a proto se zabydluje spíše ve vesnicích a v poslední době dokonce ve městech.
CELKOVÝ VZHLED: Psi tohoto plemene jsou silní, velcí a vykazují hustou, zvlněnou bílou srst. Jejich půvabný vzhled vyzařuje ušlechtilost a sílu. Jednotlivé části těla navzájem harmonicky ladí a končetiny nejsou ani příliš krátké, ani příliš dlouhé. Stavba kostry je silná, ale není hrubá. Silné osvalení je štíhlé a klouby jsou ostře řezané. Při pohledu z profilu je formát těla pravoúhlý a blíží se čtvercovému.
Dobré osvalení. Silná postava, živý temperament, velká pohyblivost. Jeho vzhled svědčí o neúnavné výkonnosti.
DŮLEŽITÉ PROPORCE:
• Délka těla mírně přesahuje kohoutkovou výšku.
• Hloubka hrudníku odpovídá zhruba polovině kohoutkové výšky.
• Délka tlamy je poněkud kratší než polovina celkové délky hlavy.
CHOVÁNÍ / CHARAKTER (POVAHA): Kuvasz je odvážný, smělý a nebojácný pes. Osoby svěřené jeho péči nebo pod jeho ochranu svěřený majetek brání i s nasazením svého života. Je sebevědomý, při špatném zacházení může být agresivní. Je velmi věrný, spolehlivý, miluje svého pána a své prostředí. Potřebuje hodně pohybu a musí mít dostatek činnosti. Je nenáročný, péče o něj je snadná a dobře snáší i velmi špatné povětrnostní podmínky. Za projevenou lásku a péči je vděčný.
HLAVA: Hlava kuvasze je charakteristicky klínovitá, v harmonickém poměru s tělem, vzhledná, ušlechtilá a vyzařuje pozoruhodnou sílu. Hlava je typicky štíhlá a suchá. Od příbuzných plemense kuvasz odlišuje především tvarem hlavy. Hlava psa je trochu robustnější než hlava feny.
MOZKOVNA:
Lebka: Lebka je široká, čelo lehce vystupuje. Uprostřed čela probíhá dobře vyjádřená rýha.
Stop: Málo vyjádřen.
LEBKA OBLIČEJOVÉ ČÁSTI: Široká, dlouhá a dobře osvalená.
Nosní houba: Černá nosní houba je tupě řezaná.
Tlama: Hřbet nosu je rovný. Tlama se stejnoměrně zužuje k čenichu, ale nikdy není špičatá.
Pysky: Černé, těsně přiléhající; Okraj koutku tlamy je zoubkovaný.
Čelisti / zuby: Dobře vyvinutý, silný, pravidelný a zubnímu vzorci odpovídající úplný nůžkový skus.
Oči: Poněkud šikmo uložené, mandlového tvaru, tmavě hnědé. Okraj očních víček je černý a těsně přiléhá k oční bulvě.
Uši: Středně vysoko nasazené, od kořene odstávající v oblouku zhruba do třetiny celkové délky, poté spadající a těsně přiléhající k hlavě. Uši jsou ve tvaru V se zaoblenou špičkou. Při vzbuzené pozornosti psa je ucho poněkud výše zdvižené. Nikdy není neseno vzpřímené ani stočené.
KRK: Krk je spíše krátký než středně dlouhý a je silně osvalený. S horizontálou tvoří úhel mezi 25° až 30°. Šíje je krátká. Pevně přiléhající kůže na hrdle, netvoří se lalok. U psů je výrazný límec a hříva.
TRUP: Při pohledu z profilu je formát těla pravoúhlý, je to ležící obdélník a poměrem svých stran se blíží se čtvercovému tvaru.
Kohoutek: Dlouhý, od roviny hřbetu se výrazně zvedá.
Hřbet: Středně dlouhý, rovný, široký, dobře osvalený a pevný.
Bedra: Krátká; jsou pevným a plynulým pokračováním hřbetu.
Záď: Lehce spadající, bohatě osvalená, široká. Osrstění je velmi husté, takže záď může vlivem srsti vypadat poněkud přestavěná.
Předhrudí: Vzhledem k silně vyvinutému svalstvu je předhrudí zaoblené a špička hrudní kosti vystupuje jen lehce.
Hruď: Hluboká, dlouhá, lehce klenutá.
Spodní linie z profilu a břicho: V pokračování hrudního koše, směrem dozadu lehce vtažené.
OCAS: Nízko nasazený, přímým pokračováním lehce spadající zádi. Ocas spadá svisle a má lehce nahoru zatočenou, nedeformovanou špičku. Délkou dosahuje k hleznu. Při vzbuzené pozornosti a při vzrušení psa se může zvedat nejvýš na úroveň hřbetní linie.
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY: Hrudní končetiny podpírají trup až k zápěstí svisle; jsou rovnoběžné a přiměřeně široce postavené. Při pohledu zepředu je postavení hrudních končetin korektní, jestliže svislá linie spuštěná z ramenního kloubu spadá rovnoběžně s osou hrudní končetiny a protíná její prsty mezi 3. a 4. prstem. Postavení při pohledu ze strany je korektní, jestliže svislice spuštěná z loketního kloubu směrem k zemi probíhá středem končetiny až k zápěstí.
Plece: Lopatka dlouhá a šikmo uložená, svalnatá; přiléhá těsně a pevně k hrudnímu koši, aniž by tím ztrácela na pohyblivosti.
Nadloktí: Středně dlouhé, dobře osvalené. Nadloktí a lopatka tvoří v rameni úhel zhruba 100°-110°.
Loket: Suchý, těsně přiléhající ke stěně hrudníku; není vytočený ven, ani vbočený dovnitř. Nadloktí a předloktí tvoří úhel zhruba 120°-130°.
Předloktí: Poměrně dlouhé, rovné, kompaktní, se štíhlým svalstvem. Se silnými šlachami pokračuje směrem k zápěstí.
Zápěstí: Dobře vyvinuté, pevné. Ocelové šlachy.
Přední nadprstí: Poměrně krátké, štíhlé, lehce skloněné (úhel ke svislé ose činí 10° až 15°).
Tlapy hrudních končetin: Kulaté nebo trochu oválné, pevné. Prsty jsou krátké a tak vysoko klenuté, že se uprostřed vůbec nedotýkají podložky. Pružné, dobře navzájem přiléhající. Polštářky tlap jsou pružné, černé. Drápy jsou tvrdé, silné, černé nebo břidlicově šedé.
PÁNEVNÍ KONČETINY: Postavení pánevních končetin je při pohledu ze strany korektní, jestliže se koleno nachází pod sedacím hrbolem a tlapa pod kyčelním kloubem. Svislice spuštěná z vrcholu sedací kosti se dotýká patní kosti. Postavení pánevních končetin při pohledu zezadu je korektní, jestliže svislá linie spuštěná ze sedací kosti probíhá rovnoběžně s osou končetiny, obě končetiny jsou rovnoběžné a postaveny v přiměřené vzdálenosti od sebe.
Stehna: Stehna jsou vybavena velmi dlouhými, širokými, mohutnými svaly, jsou těsně spojena s pánví. Pánev a stehno tvoří úhel zhruba 100°-110°.
Kolena: Objemná. Úhel mezi stehnem a lýtkem činí 110° až 120°.
Lýtka: Dlouhé, mohutné osvalení přechází u hlezna v silné šlachy. Při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny svislé, oboustranně jsou rovnoběžné s osou těla psa.
Hlezna: Široká, objemná, suchá, šlachovitá. Zaúhlení hlezenního kloubu činí 130 až 140°.
Nárt: Dlouhý, kolmý.
Tlapy pánevních končetin: Oválné, jinak jako tlapy hrudních končetin.
CHODY: Druhý, pomalý, vydatný krok. V klusu je pohyb pružný, lehký, pérovaný, prostorný, vydatný, stejnoměrný, vytrvalý. Lokty nejsou vtočeny dovnitř ani vybočeny ven.
KŮŽE: Obsahuje hodně pigmentu. Je břidlicově šedá a pevně přiléhající.
OSRSTĚNÍ
SRST: Přiměřeně tvrdá, zvlněná, poněkud tuhá, nemá přílišný sklon ke zplstnatění. Pod hrubější krycí srstí se nachází jemnější, hebká podsada. Hlava, uši a tlapy jsou pokryté krátkou srstí v délce 1 až 2 cm, hustou a rovnou. Přední a boční strany hrudních končetin a dále pánevní končetiny pod koleny jsou rovněž pokryty krátkou rovnou srstí, dlouhou rovněž 1 až 2 cm. Na zadní straně končetin se nacházejí 5 až 8 cm dlouhé praporce, které dosahují na pánevních končetinách až k hleznu. Kolem kroku se nachází límec, který se prodlužuje a zasahuje až na hruď, kde tvoří hřívu. Ta je velmi výrazná zejména u psů. Na těle, na stehnech a na plecích je srst středně dlouhá (4 až 12 cm), je bohatě zvlněná a tvoří často hřebínky srsti, lemy a chomáče. Ocas je po celé délce porostlý hustou, zvlněnou srstí; na špičce může délka srsti dosahovat 10 až 15 centimetrů.
BARVA: Bílá, slonovinová je povolená. Nosní houba, okraj očních víček a pysky jsou černé. Polštářky tlap jsou černé nebo břidlicově šedé. U patra je žádoucí tmavá barva; růžově zbarvené skvrny jsou přípustné.
VELIKOST A HMOTNOST :
Kohoutková výška:
Psi: 71 - 76 cm,
Feny: 66 -70 cm.
Hmotnost:
Psi: 48 -62 kg,
Feny: 37 -50 kg.
VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.
VYLUČUJÍCÍ VADY:
• Výrazný stop.
• Nedostatek pigmentu nosní houby, pysků a očních víček.
• Chybění jednoho zubu nebo několika zubů, pokud jde o řezáky, špičáky, třeňové zuby (premoláry) 2-4, stoličky (moláry) 1-2; chybění více než 2× PM 1; na M3 se nebere zřetel.
• Předkus nebo podkus, zkřížený skus; Ztráta kontaktu řezáků o více než 2 mm.
• Entropium, ektropium.
• Vzpřímené uši.
• Zvednutý i v klidu nad linii hřbetu nebo zatočený nad zádí.
• Srst se sklonem k chundelatosti, kučeravá nebo nezvlněná popřípadě drátovitá srst.
• Končetiny porostlé dlouhou srstí.
• Odchylující se barva srsti.
Pozn.: psi musí vykazovat dvě očividně+ normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.
Kuvasz
PŘEKLAD DO NĚMČINY: Peter Weit. Překlad do ČJ: Ing. K.Bečková
ZEMĚ PŮVODU: Maďarsko
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 06. 04. 2000.
POUŽITÍ: Kuvasz se používá ke hlídání a k ochraně domů a majetku a dalšího cenného vlastnictví a osob. Používal se také k lovu a jako slidič.
KLASIFIKACE FCI: Skupina FCI: 1 Ovčáci a honáčtí psi
(s výjimkou švýcarských salašnických psů).
Sekce 1 Ovčáčtí psi
Bez pracovní zkoušky.
KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Jde o prastaré původní maďarské ovčácké plemeno. Jeho předci přišli do karpatské kotliny v době, kdy ji osidlovali Maďaři. Potřebovali tyto psy ke hlídání a na ochranu stád proti dravé zvěři a zlodějům. Vzhledem k rozvinutému loveckému pudu se tito psi používali v dobách krále Matyáše Korvína přednostně k lovu. Od doby, kdy je pastevectví na ústupu, je jeho původní využití podstatně vzácnější, a proto se zabydluje spíše ve vesnicích a v poslední době dokonce ve městech.
CELKOVÝ VZHLED: Psi tohoto plemene jsou silní, velcí a vykazují hustou, zvlněnou bílou srst. Jejich půvabný vzhled vyzařuje ušlechtilost a sílu. Jednotlivé části těla navzájem harmonicky ladí a končetiny nejsou ani příliš krátké, ani příliš dlouhé. Stavba kostry je silná, ale není hrubá. Silné osvalení je štíhlé a klouby jsou ostře řezané. Při pohledu z profilu je formát těla pravoúhlý a blíží se čtvercovému.
Dobré osvalení. Silná postava, živý temperament, velká pohyblivost. Jeho vzhled svědčí o neúnavné výkonnosti.
DŮLEŽITÉ PROPORCE:
• Délka těla mírně přesahuje kohoutkovou výšku.
• Hloubka hrudníku odpovídá zhruba polovině kohoutkové výšky.
• Délka tlamy je poněkud kratší než polovina celkové délky hlavy.
CHOVÁNÍ / CHARAKTER (POVAHA): Kuvasz je odvážný, smělý a nebojácný pes. Osoby svěřené jeho péči nebo pod jeho ochranu svěřený majetek brání i s nasazením svého života. Je sebevědomý, při špatném zacházení může být agresivní. Je velmi věrný, spolehlivý, miluje svého pána a své prostředí. Potřebuje hodně pohybu a musí mít dostatek činnosti. Je nenáročný, péče o něj je snadná a dobře snáší i velmi špatné povětrnostní podmínky. Za projevenou lásku a péči je vděčný.
HLAVA: Hlava kuvasze je charakteristicky klínovitá, v harmonickém poměru s tělem, vzhledná, ušlechtilá a vyzařuje pozoruhodnou sílu. Hlava je typicky štíhlá a suchá. Od příbuzných plemense kuvasz odlišuje především tvarem hlavy. Hlava psa je trochu robustnější než hlava feny.
MOZKOVNA:
Lebka: Lebka je široká, čelo lehce vystupuje. Uprostřed čela probíhá dobře vyjádřená rýha.
Stop: Málo vyjádřen.
LEBKA OBLIČEJOVÉ ČÁSTI: Široká, dlouhá a dobře osvalená.
Nosní houba: Černá nosní houba je tupě řezaná.
Tlama: Hřbet nosu je rovný. Tlama se stejnoměrně zužuje k čenichu, ale nikdy není špičatá.
Pysky: Černé, těsně přiléhající; Okraj koutku tlamy je zoubkovaný.
Čelisti / zuby: Dobře vyvinutý, silný, pravidelný a zubnímu vzorci odpovídající úplný nůžkový skus.
Oči: Poněkud šikmo uložené, mandlového tvaru, tmavě hnědé. Okraj očních víček je černý a těsně přiléhá k oční bulvě.
Uši: Středně vysoko nasazené, od kořene odstávající v oblouku zhruba do třetiny celkové délky, poté spadající a těsně přiléhající k hlavě. Uši jsou ve tvaru V se zaoblenou špičkou. Při vzbuzené pozornosti psa je ucho poněkud výše zdvižené. Nikdy není neseno vzpřímené ani stočené.
KRK: Krk je spíše krátký než středně dlouhý a je silně osvalený. S horizontálou tvoří úhel mezi 25° až 30°. Šíje je krátká. Pevně přiléhající kůže na hrdle, netvoří se lalok. U psů je výrazný límec a hříva.
TRUP: Při pohledu z profilu je formát těla pravoúhlý, je to ležící obdélník a poměrem svých stran se blíží se čtvercovému tvaru.
Kohoutek: Dlouhý, od roviny hřbetu se výrazně zvedá.
Hřbet: Středně dlouhý, rovný, široký, dobře osvalený a pevný.
Bedra: Krátká; jsou pevným a plynulým pokračováním hřbetu.
Záď: Lehce spadající, bohatě osvalená, široká. Osrstění je velmi husté, takže záď může vlivem srsti vypadat poněkud přestavěná.
Předhrudí: Vzhledem k silně vyvinutému svalstvu je předhrudí zaoblené a špička hrudní kosti vystupuje jen lehce.
Hruď: Hluboká, dlouhá, lehce klenutá.
Spodní linie z profilu a břicho: V pokračování hrudního koše, směrem dozadu lehce vtažené.
OCAS: Nízko nasazený, přímým pokračováním lehce spadající zádi. Ocas spadá svisle a má lehce nahoru zatočenou, nedeformovanou špičku. Délkou dosahuje k hleznu. Při vzbuzené pozornosti a při vzrušení psa se může zvedat nejvýš na úroveň hřbetní linie.
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY: Hrudní končetiny podpírají trup až k zápěstí svisle; jsou rovnoběžné a přiměřeně široce postavené. Při pohledu zepředu je postavení hrudních končetin korektní, jestliže svislá linie spuštěná z ramenního kloubu spadá rovnoběžně s osou hrudní končetiny a protíná její prsty mezi 3. a 4. prstem. Postavení při pohledu ze strany je korektní, jestliže svislice spuštěná z loketního kloubu směrem k zemi probíhá středem končetiny až k zápěstí.
Plece: Lopatka dlouhá a šikmo uložená, svalnatá; přiléhá těsně a pevně k hrudnímu koši, aniž by tím ztrácela na pohyblivosti.
Nadloktí: Středně dlouhé, dobře osvalené. Nadloktí a lopatka tvoří v rameni úhel zhruba 100°-110°.
Loket: Suchý, těsně přiléhající ke stěně hrudníku; není vytočený ven, ani vbočený dovnitř. Nadloktí a předloktí tvoří úhel zhruba 120°-130°.
Předloktí: Poměrně dlouhé, rovné, kompaktní, se štíhlým svalstvem. Se silnými šlachami pokračuje směrem k zápěstí.
Zápěstí: Dobře vyvinuté, pevné. Ocelové šlachy.
Přední nadprstí: Poměrně krátké, štíhlé, lehce skloněné (úhel ke svislé ose činí 10° až 15°).
Tlapy hrudních končetin: Kulaté nebo trochu oválné, pevné. Prsty jsou krátké a tak vysoko klenuté, že se uprostřed vůbec nedotýkají podložky. Pružné, dobře navzájem přiléhající. Polštářky tlap jsou pružné, černé. Drápy jsou tvrdé, silné, černé nebo břidlicově šedé.
PÁNEVNÍ KONČETINY: Postavení pánevních končetin je při pohledu ze strany korektní, jestliže se koleno nachází pod sedacím hrbolem a tlapa pod kyčelním kloubem. Svislice spuštěná z vrcholu sedací kosti se dotýká patní kosti. Postavení pánevních končetin při pohledu zezadu je korektní, jestliže svislá linie spuštěná ze sedací kosti probíhá rovnoběžně s osou končetiny, obě končetiny jsou rovnoběžné a postaveny v přiměřené vzdálenosti od sebe.
Stehna: Stehna jsou vybavena velmi dlouhými, širokými, mohutnými svaly, jsou těsně spojena s pánví. Pánev a stehno tvoří úhel zhruba 100°-110°.
Kolena: Objemná. Úhel mezi stehnem a lýtkem činí 110° až 120°.
Lýtka: Dlouhé, mohutné osvalení přechází u hlezna v silné šlachy. Při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny svislé, oboustranně jsou rovnoběžné s osou těla psa.
Hlezna: Široká, objemná, suchá, šlachovitá. Zaúhlení hlezenního kloubu činí 130 až 140°.
Nárt: Dlouhý, kolmý.
Tlapy pánevních končetin: Oválné, jinak jako tlapy hrudních končetin.
CHODY: Druhý, pomalý, vydatný krok. V klusu je pohyb pružný, lehký, pérovaný, prostorný, vydatný, stejnoměrný, vytrvalý. Lokty nejsou vtočeny dovnitř ani vybočeny ven.
KŮŽE: Obsahuje hodně pigmentu. Je břidlicově šedá a pevně přiléhající.
OSRSTĚNÍ
SRST: Přiměřeně tvrdá, zvlněná, poněkud tuhá, nemá přílišný sklon ke zplstnatění. Pod hrubější krycí srstí se nachází jemnější, hebká podsada. Hlava, uši a tlapy jsou pokryté krátkou srstí v délce 1 až 2 cm, hustou a rovnou. Přední a boční strany hrudních končetin a dále pánevní končetiny pod koleny jsou rovněž pokryty krátkou rovnou srstí, dlouhou rovněž 1 až 2 cm. Na zadní straně končetin se nacházejí 5 až 8 cm dlouhé praporce, které dosahují na pánevních končetinách až k hleznu. Kolem kroku se nachází límec, který se prodlužuje a zasahuje až na hruď, kde tvoří hřívu. Ta je velmi výrazná zejména u psů. Na těle, na stehnech a na plecích je srst středně dlouhá (4 až 12 cm), je bohatě zvlněná a tvoří často hřebínky srsti, lemy a chomáče. Ocas je po celé délce porostlý hustou, zvlněnou srstí; na špičce může délka srsti dosahovat 10 až 15 centimetrů.
BARVA: Bílá, slonovinová je povolená. Nosní houba, okraj očních víček a pysky jsou černé. Polštářky tlap jsou černé nebo břidlicově šedé. U patra je žádoucí tmavá barva; růžově zbarvené skvrny jsou přípustné.
VELIKOST A HMOTNOST :
Kohoutková výška:
Psi: 71 - 76 cm,
Feny: 66 -70 cm.
Hmotnost:
Psi: 48 -62 kg,
Feny: 37 -50 kg.
VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.
VYLUČUJÍCÍ VADY:
• Výrazný stop.
• Nedostatek pigmentu nosní houby, pysků a očních víček.
• Chybění jednoho zubu nebo několika zubů, pokud jde o řezáky, špičáky, třeňové zuby (premoláry) 2-4, stoličky (moláry) 1-2; chybění více než 2× PM 1; na M3 se nebere zřetel.
• Předkus nebo podkus, zkřížený skus; Ztráta kontaktu řezáků o více než 2 mm.
• Entropium, ektropium.
• Vzpřímené uši.
• Zvednutý i v klidu nad linii hřbetu nebo zatočený nad zádí.
• Srst se sklonem k chundelatosti, kučeravá nebo nezvlněná popřípadě drátovitá srst.
• Končetiny porostlé dlouhou srstí.
• Odchylující se barva srsti.
Pozn.: psi musí vykazovat dvě očividně+ normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.