Agaton Arcolan z Litovelského Pomoraví, pes, interchampion, multichampion. Chovatelská stanice: z Litovelského Pomoraví
Pamatuji si na tu chvíli, kdy jsem se jako děcko na letním táboře setkal s obrovským, nesmírně přátelským a přívětivým hafanem, který se jmenoval Ben. Byl to novofundlanďák jak se patří.
Mírný, nesmírně silný a otužilý, dobře vycvičitelný pes, který velice miluje vodu a zachraňování lidí, kteří v ní nějakým nedopatřením plavou.
Novofundlandský pes je plemeno, které vzniklo díky tvrdé selekci v drsných podmínkách kanadského pobřeží. Místní osadníci potřebovali psa silného a otužilého, zároveň také chytrého a mírného a hlavně samostatného. Takového, který by byl platným pomocníkem při rybaření.
Jak jsem již zmínil, novofundlanďák má rád vše živé, děti, lidi, ostatní psy i zvířata.
Není vhodný do bytu, potřebuje větší prostor, který by byl jeho teritoriem.
Péče o něho není úplně snadná kvůli jeho velikosti a bohaté srsti. Kdo by si ho chtěl pořídit, měl by být smířen s většími náklady na potravu a další výdaje, související s velikostí tohoto úžasného dobráka.
Standard FCI č. 50 / 24.07.1997 / D
původ - Kanada
NOVOFUNDLANDSKÝ PES
Země původu: Kanada
Použití: tažný pes pro těžké náklady, vodní pes.
Datum publikace originálního standardu: 29.10.1996
Zařazení FCI: 2. skupina pinčové a knírači, molossové a švýcarští salašničtí psi
sekce 2.2 molossové, horští psi
bez pracovní zkoušky
Stručný historický přehled: Toto plemeno pochází z ostrova Newfoundland a vyvinulo se z místních psů a velkého černého medvědího psa dovezeného Vikingy po roce 1100. S příchodem evropských rybářů dochází ke křížení s novými plemeny jimi dovezenými a tak k dotvoření a oživení plemene, nejdůležitější vlastnosti však zůstaly zachovány. Při kolonizaci ostrova od roku 1610 byly morfologie a vrozené chování novofundlandského psa již vcelku ustálené. Právě tyto znaky mu umožnily přežít při tahání těžkých nákladů v extrémních klimatických podmínkách a při službě záchranářského a vodního psa vzdorovat nebezpečím číhajícím v moři.
Celkový vzhled: novofundlanďan je masivní, se silným a dobře osvaleným tělem a s dobrou pohybovou koordinací.
Důležité proporce: délka trupu od ramenního kloubu k vrcholu sedací kosti je větší než kohoutková výška. Trup je kompaktní. Trup feny může být poněkud delší a méně masivní než tělo psa. Vzdálenost od kohoutku k dolnímu okraji hrudníku je jen o málo větší než vzdálenost od dolního okraje hrudníku k zemi.
Chování a temperament (povaha): výraz novofundlanďana vyjadřuje shovívavost a mírnost. Je důstojný, veselý a podnikavý, je známý svou přívětivostí a důstojností.
Hlava: masivní. Hlava feny je stejně formována jako hlava psa, ale je méně masivní.
MOZKOVNA
LEBKA - široká, s lehce vyklenutým temenem a silně vyvinutou týlní kostí.
STOP - zřetelně vyvinutý, ale nikdy hluboký.
OBLIČEJOVÁ ČÁST
NOS - velký, dobře pigmentovaný, s dobře vyvinutými nozdrami.
Barva - u černých a černobílých psů černá, u hnědých psů hnědá.
ČENICH - vysloveně čtvercový, hluboký a poměrně krátký, pokrytý krátkou jemnou srstí a bez vrásek. Koutky tlamy jsou zřetelné, ale ne nadměrně vyvinuté.
PYSKY - měkké
SKUS - nůžkový nebo klešťový
OČI - poměrně malé, přiměřeně hluboko uložené, daleko od sebe a neukazující červenou spojivku. Barva - tmavě hnědá u černých a černobílých psů, u hnědých povolen světlejší odstín.
UŠI - poměrně malé, trojúhelníkové se zaoblenou špičkou pevně posazené vzadu a po straně hlavy a dobře přiléhající. Při natažení dosahuje ucho dospělého psa k vnitřnímu koutku oka na stejné straně
Krk: - silný, svalnatý, dobře usazený na ramenou, dostatečně dlouhý, aby umožnil důstojné držení hlavy. Na krku by neměl být nadměrný lalok.
Trup: kostra celkově masivní. Při pohledu z boku je trup hluboký a mohutný.
HŘBETNÍ LINIE - rovná a pevná od kohoutku k zádi.
HŘBET - široký
BEDRA - silná a dobře osvalená
ZÁĎ - široká a spadající v úhlu přibližně 30°.
HRUDNÍK - široký, plný a hluboký, s dobře klenutými žebry.
BŘICHO A SPODNÍ LINIE - takřka rovná a nikdy vyklenutá vzhůru.
Končetiny:
Hrudní končetiny: hrudní končetiny jsou rovné a rovnoběžné i při chůzi a pomalém klusu psa.
PLECE: velmi dobře osvalené, lopatka uložena přiměřeně šikmo směrem dozadu.
LOKTY: dobře přilehlé k hrudníku
ZÁPĚSTÍ: lehce šikmo postavené
TLAPY: velké a proporcionální vůči tělu, kulaté a pevné s pevnými a kompaktními sevřenými prsty. Prsty jsou spojeny kůží.
Pánevní končetiny: protože síla potřebná k tahání těžkých nákladů, plavání a pro zdatný a prostorný pohyb je značně závislá na pánevní končetině, mají její vlastnosti u novofundlanďana nesmírný význam. Pánev je silná, široká a dlouhá.
STEHNA - široká a svalnatá
KOLENA - dobře úhlená, ale ne tolik, aby pes působil přikrčeným dojmem.
LÝTKA - silná a přiměřeně dlouhá
ZADNÍ NADPRSTÍ - poměrně krátké, hluboko nasazené; souběžné a široko postavené; nevytáčejí se dovnitř ani ven
TLAPY – pevné a kompaktní. Pokud se vyskytnou paspárky, odstraňují se.
OCAS: když novofundlanďan plave, ocas slouží jako kormidlo, proto je silný a u kořene široký. V postoji visí volně dolů, nanejvýš s lehkým prohnutím na konci. Dosahuje k patám nebo lehce pod ně. V pohybu nebo při vzrušení je ocas nesen vodorovně, na konci lehce ohnutý směrem vzhůru; nikdy stočený přes hřbet, ani zatažený mezi nohama.
POHYB: novofundlanďan vykazuje prostorný pohyb hrudních končetin a silný posun vycházející z pánevních končetin. Pohybuje se zdánlivě bez námahy a působí dojmem síly. Přirozené je lehké rolování hřbetu. Se stoupající rychlostí mají končetiny tendenci pohybovat se blíže k ose těla, přičemž hřbetní linie zůstává vodorovná.
OSRSTĚNÍ:
SRST: novofundlanďan má patrovou srst nepropouštějící vodu. Krycí srst je přiměřeně dlouhá a rovná, bez kudrn. Povoleno je lehké zvlnění. Podsada je hustá a měkká, hustější v zimě než v létě, ale na hrudníku a zádi se do určité míry vyskytuje vždy. Srst na hlavě, čenichu a uších je krátká a hustá. Hrudní i pánevní končetiny mají praporec. Ocas je zcela pokryt dlouhou hustou srstí, ale ta netvoří praporec. Trimování, ani střihání se nedoporučuje.
Barva: - černá, černobílá a hnědá.
ČERNÁ - nejběžnější barvou novofundlanďana je černá. Barva má být co možná nejvíc jednolitá, ale je povolen nádech vyblednutí od slunce. Bílé znaky na hrudi, prstech a nebo na špičce ocasu jsou přípustné.
ČERNOBÍLÁ - tato varieta má pro plemeno historický význam. Přednost se dává černé hlavě pokud možno s bílou lysinou táhnoucí se až na čenich, černému sedlu s pravidelným vybarvením, černou zádí a černou horní stranou ocasu. Ostatní části musejí být bílé, mohou být s minimálním tečkováním ( ticking ).
HNĚDÁ - hnědá barva se pohybuje od čokoládových odstínů po bronzovou. Bílé znaky na hrudi, prstech a nebo na konci ocasu jsou přípustné.
Černobílí psi a psi hnědí se na výstavách posuzují ve stejné třídě jako psi černí.
Velikost a hmotnost: průměrná kohoutková výška je :
dospělí psi 71cm ( 28 palců )
dospělé feny 66cm ( 26 palců )
průměrná hmotnost činí přibližně 68 kg pro psy
54 kg pro feny
Větší kohoutková výška je žádoucí, ale velikost nesmí být na úkor vyváženosti, celkového zdravotního stavu, mohutné konstituce a správného chodu.
Vady: jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být přímo úměrné její závažnosti.
• Všeobecný vzhled : dlouhé končetiny, nedostatek substance
• Celková struktura kostry : těžkopádnost, jemné kosti
• Charakter : agresivita, bojácnost
• Hlava : úzká
• Čenich : špičatý ( ” liščí ” ) , nebo dlouhý
• Pysky : zdůrazněné
• Oči : kulaté, vypouklé, žluté oči, výrazně viditelná spojivka
• Hřbet : kapří hřbet, měkký nebo sedlovitě pronesený hřbet
• Ocas : krátký, dlouhý, zalomený; se zatočenou špičkou
• Hrudní končetiny : prošláplé nadprstí, rozevřené prsty, tlapy vytočené dovnitř nebo ven, absence plovací blány mezi prsty
• Pánevní končetiny : strmé úhlení kolen, kravský postoj, sudovitý postoj, vbočené tlapky
• Pohyb : trhaný, šouravý, bočící, příliš úzký chod, potácivý, vpředu křížení nohou, výrazné vtáčení nebo vytáčení tlap vpředu, vysoký chod, mimochod
• Srst : řídká, otevřená. Chybějící podsada
Vylučující vady
• Špatná povaha
• Předkus, podkus, zkřížený skus
• Krátká nebo hladce přiléhající srst
• Znaky jiné barvy než bílé na černých a hnědých psech
• Jiné zbarvení než černá, černobílá, hnědá
Pozn. Samec musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata zcela sestouplá do šourku.
původ - Kanada
NOVOFUNDLANDSKÝ PES
Země původu: Kanada
Použití: tažný pes pro těžké náklady, vodní pes.
Datum publikace originálního standardu: 29.10.1996
Zařazení FCI: 2. skupina pinčové a knírači, molossové a švýcarští salašničtí psi
sekce 2.2 molossové, horští psi
bez pracovní zkoušky
Stručný historický přehled: Toto plemeno pochází z ostrova Newfoundland a vyvinulo se z místních psů a velkého černého medvědího psa dovezeného Vikingy po roce 1100. S příchodem evropských rybářů dochází ke křížení s novými plemeny jimi dovezenými a tak k dotvoření a oživení plemene, nejdůležitější vlastnosti však zůstaly zachovány. Při kolonizaci ostrova od roku 1610 byly morfologie a vrozené chování novofundlandského psa již vcelku ustálené. Právě tyto znaky mu umožnily přežít při tahání těžkých nákladů v extrémních klimatických podmínkách a při službě záchranářského a vodního psa vzdorovat nebezpečím číhajícím v moři.
Celkový vzhled: novofundlanďan je masivní, se silným a dobře osvaleným tělem a s dobrou pohybovou koordinací.
Důležité proporce: délka trupu od ramenního kloubu k vrcholu sedací kosti je větší než kohoutková výška. Trup je kompaktní. Trup feny může být poněkud delší a méně masivní než tělo psa. Vzdálenost od kohoutku k dolnímu okraji hrudníku je jen o málo větší než vzdálenost od dolního okraje hrudníku k zemi.
Chování a temperament (povaha): výraz novofundlanďana vyjadřuje shovívavost a mírnost. Je důstojný, veselý a podnikavý, je známý svou přívětivostí a důstojností.
Hlava: masivní. Hlava feny je stejně formována jako hlava psa, ale je méně masivní.
MOZKOVNA
LEBKA - široká, s lehce vyklenutým temenem a silně vyvinutou týlní kostí.
STOP - zřetelně vyvinutý, ale nikdy hluboký.
OBLIČEJOVÁ ČÁST
NOS - velký, dobře pigmentovaný, s dobře vyvinutými nozdrami.
Barva - u černých a černobílých psů černá, u hnědých psů hnědá.
ČENICH - vysloveně čtvercový, hluboký a poměrně krátký, pokrytý krátkou jemnou srstí a bez vrásek. Koutky tlamy jsou zřetelné, ale ne nadměrně vyvinuté.
PYSKY - měkké
SKUS - nůžkový nebo klešťový
OČI - poměrně malé, přiměřeně hluboko uložené, daleko od sebe a neukazující červenou spojivku. Barva - tmavě hnědá u černých a černobílých psů, u hnědých povolen světlejší odstín.
UŠI - poměrně malé, trojúhelníkové se zaoblenou špičkou pevně posazené vzadu a po straně hlavy a dobře přiléhající. Při natažení dosahuje ucho dospělého psa k vnitřnímu koutku oka na stejné straně
Krk: - silný, svalnatý, dobře usazený na ramenou, dostatečně dlouhý, aby umožnil důstojné držení hlavy. Na krku by neměl být nadměrný lalok.
Trup: kostra celkově masivní. Při pohledu z boku je trup hluboký a mohutný.
HŘBETNÍ LINIE - rovná a pevná od kohoutku k zádi.
HŘBET - široký
BEDRA - silná a dobře osvalená
ZÁĎ - široká a spadající v úhlu přibližně 30°.
HRUDNÍK - široký, plný a hluboký, s dobře klenutými žebry.
BŘICHO A SPODNÍ LINIE - takřka rovná a nikdy vyklenutá vzhůru.
Končetiny:
Hrudní končetiny: hrudní končetiny jsou rovné a rovnoběžné i při chůzi a pomalém klusu psa.
PLECE: velmi dobře osvalené, lopatka uložena přiměřeně šikmo směrem dozadu.
LOKTY: dobře přilehlé k hrudníku
ZÁPĚSTÍ: lehce šikmo postavené
TLAPY: velké a proporcionální vůči tělu, kulaté a pevné s pevnými a kompaktními sevřenými prsty. Prsty jsou spojeny kůží.
Pánevní končetiny: protože síla potřebná k tahání těžkých nákladů, plavání a pro zdatný a prostorný pohyb je značně závislá na pánevní končetině, mají její vlastnosti u novofundlanďana nesmírný význam. Pánev je silná, široká a dlouhá.
STEHNA - široká a svalnatá
KOLENA - dobře úhlená, ale ne tolik, aby pes působil přikrčeným dojmem.
LÝTKA - silná a přiměřeně dlouhá
ZADNÍ NADPRSTÍ - poměrně krátké, hluboko nasazené; souběžné a široko postavené; nevytáčejí se dovnitř ani ven
TLAPY – pevné a kompaktní. Pokud se vyskytnou paspárky, odstraňují se.
OCAS: když novofundlanďan plave, ocas slouží jako kormidlo, proto je silný a u kořene široký. V postoji visí volně dolů, nanejvýš s lehkým prohnutím na konci. Dosahuje k patám nebo lehce pod ně. V pohybu nebo při vzrušení je ocas nesen vodorovně, na konci lehce ohnutý směrem vzhůru; nikdy stočený přes hřbet, ani zatažený mezi nohama.
POHYB: novofundlanďan vykazuje prostorný pohyb hrudních končetin a silný posun vycházející z pánevních končetin. Pohybuje se zdánlivě bez námahy a působí dojmem síly. Přirozené je lehké rolování hřbetu. Se stoupající rychlostí mají končetiny tendenci pohybovat se blíže k ose těla, přičemž hřbetní linie zůstává vodorovná.
OSRSTĚNÍ:
SRST: novofundlanďan má patrovou srst nepropouštějící vodu. Krycí srst je přiměřeně dlouhá a rovná, bez kudrn. Povoleno je lehké zvlnění. Podsada je hustá a měkká, hustější v zimě než v létě, ale na hrudníku a zádi se do určité míry vyskytuje vždy. Srst na hlavě, čenichu a uších je krátká a hustá. Hrudní i pánevní končetiny mají praporec. Ocas je zcela pokryt dlouhou hustou srstí, ale ta netvoří praporec. Trimování, ani střihání se nedoporučuje.
Barva: - černá, černobílá a hnědá.
ČERNÁ - nejběžnější barvou novofundlanďana je černá. Barva má být co možná nejvíc jednolitá, ale je povolen nádech vyblednutí od slunce. Bílé znaky na hrudi, prstech a nebo na špičce ocasu jsou přípustné.
ČERNOBÍLÁ - tato varieta má pro plemeno historický význam. Přednost se dává černé hlavě pokud možno s bílou lysinou táhnoucí se až na čenich, černému sedlu s pravidelným vybarvením, černou zádí a černou horní stranou ocasu. Ostatní části musejí být bílé, mohou být s minimálním tečkováním ( ticking ).
HNĚDÁ - hnědá barva se pohybuje od čokoládových odstínů po bronzovou. Bílé znaky na hrudi, prstech a nebo na konci ocasu jsou přípustné.
Černobílí psi a psi hnědí se na výstavách posuzují ve stejné třídě jako psi černí.
Velikost a hmotnost: průměrná kohoutková výška je :
dospělí psi 71cm ( 28 palců )
dospělé feny 66cm ( 26 palců )
průměrná hmotnost činí přibližně 68 kg pro psy
54 kg pro feny
Větší kohoutková výška je žádoucí, ale velikost nesmí být na úkor vyváženosti, celkového zdravotního stavu, mohutné konstituce a správného chodu.
Vady: jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být přímo úměrné její závažnosti.
• Všeobecný vzhled : dlouhé končetiny, nedostatek substance
• Celková struktura kostry : těžkopádnost, jemné kosti
• Charakter : agresivita, bojácnost
• Hlava : úzká
• Čenich : špičatý ( ” liščí ” ) , nebo dlouhý
• Pysky : zdůrazněné
• Oči : kulaté, vypouklé, žluté oči, výrazně viditelná spojivka
• Hřbet : kapří hřbet, měkký nebo sedlovitě pronesený hřbet
• Ocas : krátký, dlouhý, zalomený; se zatočenou špičkou
• Hrudní končetiny : prošláplé nadprstí, rozevřené prsty, tlapy vytočené dovnitř nebo ven, absence plovací blány mezi prsty
• Pánevní končetiny : strmé úhlení kolen, kravský postoj, sudovitý postoj, vbočené tlapky
• Pohyb : trhaný, šouravý, bočící, příliš úzký chod, potácivý, vpředu křížení nohou, výrazné vtáčení nebo vytáčení tlap vpředu, vysoký chod, mimochod
• Srst : řídká, otevřená. Chybějící podsada
Vylučující vady
• Špatná povaha
• Předkus, podkus, zkřížený skus
• Krátká nebo hladce přiléhající srst
• Znaky jiné barvy než bílé na černých a hnědých psech
• Jiné zbarvení než černá, černobílá, hnědá
Pozn. Samec musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata zcela sestouplá do šourku.