Velký hrubosrstý vendéeský baset

Velký hrubosrstý vendéský baset (Grand Basset Griffon Vendéen)

Standard F.C.I.č. 33/14.02.2001/F

Překlad z francouzského textu : Helena Dvořáková

Původ: Francie
Datum zveřejnění platného standardu: 09.01.1999
Použití: je to vynikající lovec pro lov se střelnou zbraní, pro středně rozsáhlé prostory, nejrychlejší ze
všech basetů, bystrý, odvážný, poněkud svéhlavý; Je potřeba ho zvykat od prvních dnů na přivolání; jeho výcvik je souhrnem odměn a sankcí, aby se nestalo, že by vám přestal věřit.

Klasifikace F.C.I.: skupina 6 – honiči, barváři a plemena příbuzná
sekce 1.3 – malí honiči
s pracovní zkouškou.

Krátký výtah z historie:
Velcí hrubosrstí vendéští baseti pochází, jako všichni baseti, ze psů vysokonohých, v tomto případě z velkých hrubosrstých honičů (griffonů). První selekce byla dělána na konci předminulého století hrabětem d¨Elva, který vyhledával jedince „s rovnýma nohama“. Ale byl to především Paul Dezamy, který upevnil typ plemene. Pochopil, že pro lov zajíce štvanicí je třeba mít psy určité výšky. A tak upevnil kohoutkovou výšku těchto basetů okolo 43 cm. Dnes, kdy je užíván k lovu se střelnou zbraní, je schopen lovit veškerou srstnatou zvěř od králíka až po divočáka. Smečka velkých basetů získala vítězství v 5. Mistrovství Francie v lovu zajíce.
Celkový vzhled:
Rámec je velmi mírně obdélníkový, nohy jsou rovné, jeho tělesná stavba je stavbou baseta a nesmí připomínat malého briqueta. Je harmonicky stavěný a elegantní;
Použití/Povaha:
Použití: je rychlý, má výborný hlas, je vášnivý lovec; odvážný, miluje hustý podrost a křoviny;
Povaha: je poněkud svéhlavý, ale i přesto poslušný; Je na jeho cvičiteli, aby jej ovládal;
Hlava:
Část mozková:
Mozkovna: není hrubá, je klenutá, protáhlého tvaru, nepříliš široká, dobře modelovaná pod očima. Týlní hrbol je výrazný;
Stop: je dobře patrný.
Část obličejová:
Nos: vystupující z linie pysků, velký, nozdry otevřené; je černý, s výjimkou bílooranžových jedinců, kde je hnědý nos tolerován;
Čenichová partie: je na konci hranatá, nosní hřbet je delší než mozkovna, je velmi mírně klenutý.
Pysky: jsou dosti spuštěné, překrývají spodní čelist a dávají konci čenichu hranatý vzhled; Jsou porostlé pěkným vousem;
Čelisti/Zuby: čelisti velmi silné; nůžkový skus;
Oči: mají oválný tvar, jsou velké, tmavé, bílá není vidět; mají přátelský a inteligentní pohled; Spojivky nesmí být vidět;
Uši: jsou pružné, úzké, a jemné, pokryté dlouhou srstí, a zakončené ve tvaru protáhlého oválu; Jsou zavěšené pod linií očí. Natažené musí přesahovat konec nosu;
Krk: dlouhý a silný, silnější u výstupu z lopatek, bez laloku.
Tělo: jeho tělesný rámec je typický pro baseta, ale není přehnaně dlouhý;
Hřbet: dlouhý a silný, rovný, nikdy prosedlý, začíná se klenout v místě spojení s bedry. Kohoutek je jen málo zřetelný;
Bedra: silná, svalnatá, mírně vyklenutá.
Hrudník: dost široký, dosahuje až do úrovně lokte;
Žebra: jsou pěkně klenutá, nikdy plochá nebo cylindrická; Hrudní koš je nepatrně užší v úrovni loktů, aby umožnil jejich snadný pohyb;
Slabiny: spíše plné, břicho není nikdy vtažené;
Ocas/Prut: je silný u kořene, zeslabující se ke špičce, je nesený šavlovitě nebo mírně zatočený, ale nikdy ne stočený na hřbetě; Je spíš delší;

Končetiny:
Celkový pohled: mají silnou kostru, jsou ale suché; Je pochopitelné, že jejich kvalita není ve hmotě, ale v odolnosti;,
Hrudní končetiny: musí být rovné, se silným předloktím a s kotníkovým kloubem jen velmi málo zřetelným, ale velmi silným;
Lopatky: dlouhé, suché a šikmé;
Lokty: nejsou ani vbočené, ani vybočené;
Předloktí: silné, kotníkové klouby se nikdy nesmí dotýkat.
Pánevní končetiny:
Celkový pohled: zadní nohy jsou silné, postavené v ose těla;
Kyčle: jsou zřetelné;
Stehna: jsou svalnatá, ne však příliš oblá; Jejich kostra a klouby jsou silné;
Hlezna: široká, správně zaúhlená, nikdy strmá. Při pohledu zezadu nesmí být ani vybočená, ani vbočená;
Tlapky: silné a sevřené, polštářky odolné a suché, drápy silné; dobrá pigmentace polštářků a drápů je žádoucí;
Pohyb: pes musí působit v pohybu dojmem vytrvalosti a lehkosti; pohyb musí být pravidelný a
harmonický;
Kůže: je dosti silná, často mramorovaná u trikolorních jedinců, netvoří lalok;
Zevnějšek:
Srst: tvrdá a ne moc dlouhá, rovná, nikdy není hedvábná nebo se strukturou vlny. Praporce nesmí být příliš bohaté. Břicho a vnitřní strana stehen nesmí být nikdy lysé; obočí je výrazné, ale nezakrývá oči;
Zbarvení: černé s bílým stříkáním (černý bělouš); černé s pálením; černé s pískovými znaky; plavé s bílým stříkáním (oranžový bělouš); plavé s černým sedlem a bílým stříkáním (trikolor); plavé s uhlováním (černé konce chlupů); pískové s uhlováním a bílým stříkáním; pískové s uhlováním; Tradiční pojmenování: zbarvení zaječí, vlčí, jezevčí, divočáka;

Výška:
Kohoutková výška: psi 40-44 cm
feny: 39-43 cm
S tolerancí +/- 1 cm;

Chyby: Všechny odchylky od uvedeného standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.
• Hlava:
Příliš krátká, plochá mozkovna, krátká čenichová partie, depigmentace nosní houby, pysků nebo očních víček; Klešťový skus; světlé oko. Ucho nasazené vysoko, krátké, nedostatečně stočené, slabě osrstěné;
• Tělo:
Příliš dlouhé nebo naopak krátké, neharmonické; Horní linie nedostatečně pevná; sražená záď; do strany vytočený ocas;
• Končetiny:
Slabá kostra; strmé úhlení; úzká hlezna; měkké kotníky;
• Srst:
Srst měkká, jemná
• Povaha:
Nedůvěřivý jedinec
Hrubé vady:
• Netypický jedinec
• Předkus nebo podkus
• Oči s různobarevnou duhovkou, nestejně zbarvené oči
• Nedostatečně prostorná sternální oblast, kýlovitý hrudník
• Křivý ocas
• Přední nohy vytočené nebo polovytočené
• Srst se strukturou vlny
• Zbarvení jednobarevně černé nebo bílé
• Rozsáhlá depigmentace
• Výška mimo hranice, stanovené standardem
• Viditelné invalidní postižení. Anatomické vady
• Jedinec bázlivý nebo agresivní

N.B.: všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.