Tento psí aristokrat byl vyšlechtěn jako pes lovecký, určený nejen ke štvanicím malé zvěře, ale i k lovu spárkaté zvěře a divočáků.
Jeho elegance je trochu v kontrastu s jeho velikou odvahou a tvrdostí při práci.
Jinak je to ale plemeno velice přátelské, k lidem i dětem se chová příkladně.
Je to pes smečkový, s ostatními psy nemá problém.
Jedná se o příkladného společníka, který ale vyžaduje spoustu pohybu a aktivity. Potřebuje vyběhat svou energii a proto se hodí spíše ke sportovně založeným lidem, nebo, ideálně, jako pes lovecký.
Jako ostatní lovečtí psi i porcelaine je pes inteligentní a samostatný.
Porcelán (Porcelaine)
Standard F.C.I. č. 30 z / 18. 04.1997 / F
Text upraven Dr. Paschoudem
Překlad z francouzštiny: Helena Dvořáková
Původ: Francie
Datum uveřejnění platného standartu: l9. 10. 1964
Použití: honič
Klasifikace F:C:I: skupina 6 - honiči, barváři a plemena příbuzná
sekce 1.2 střední honiči
s pracovní zkouškou
Celkový vzhled: Pes používaný k lovu malé zvěře štvaním. Je velmi ušlechtilý, velmi
francouzský, připomínající velké honiče každým detailem svého vzhledu.
Hlava: Musí být typická, suchá a jemně modelovaná, celkově spíše dlouhá.
Část mozková:
Mozkovna: Široká mezi ušima, týlní hrbol oblý. Fronta je plná, dělící rýha je patrná, ne však
přehnaně výrazná.
Stop: Je vyznačen, není však výrazný.
Část obličejová:
Nos: Velký a výrazně černý. Nozdry otevřené.
Čenichová partie: Správné šířky, ani hranatá, ani špičatá. Nosní hřbet u kořene rovný, ke
konci se mírně klene.
Pysky: Horní překrývá spodní, aniž by byl příliš volný nebo hrubý. Sliznice pysků je černá.
Oči: Oči normální velikosti, musí vypadat tmavé a ukryté pod nadočnicovými oblouky.
Pohled je inteligentní a milý.
Uši: Uši jsou jemné, dobře se stáčejí, zakončení spíše do špičky, dosahující délky nosu.
Jejich úzký úpon nesmí být nikdy zavěšen nad linií očí.
Krk: Je dost dlouhý a štíhlý, může mít nevelký lalok. Působí suše a napjatě.
Tělo:
Hřbet: Kohoutek je výrazný, hřbet široký a rovný.
Bedra: Jsou široká, mohutně osvalená, dobře spojená s hřbetem, nejsou přehnaně dlouhá.
Záď: Mírně šikmá, kyčelní hrboly jsou oddělené a mírně vystupující.
Hrudník: Je středně široký, ale hluboký.
Žebra: Vzhledem ke tvaru hrudníku jsou spíše protáhlá než plochá.
Slabiny: Mírně vtažené, plné.
Ocas: Správně nasazen, u kořene silný, ke konci se zeslabuje, je středně dlouhý, nikdy není na spodní straně osrstěný osinami (delší srst), je nesen mírně prohnutý.
Končetiny:
Hrudní končetiny: Jsou dost dlouhé, suché, ne přehnaně slabé, šlachy pevně uvázané. Jsou
rovné.
Lopatky: Jsou to lopatky běžce, dlouhé, šikmé, svalnaté a suché.
Tlapky:mají tvar typický pro francouzského honiče, prsty jsou spíše dlouhé a suché, ale dobře
sevřené. Polštářky jsou tvrdé a odolné.
Pánevní končetiny:
Stehna: Dlouhá, osvalení mají zřetelně modelované a suché, jsou středně široká.
Hlezna: Silná, nízko u země, normálně zaúhlená.
Pohyb: Živý a veselý. Cval lehký a vytrvalý.
Kůže: Jemná a pružná, mramorovaná četnými černými plotnami.
Zevnějšek:
Srst: Krátká, jemná, přiléhající a lesklá, bez lysin.
Zbarvení: krásně bílé s oranžovými plotnami okrouhlých tvarů, které nikdy netvoří plášť. Tyto plotny
se vyskytují obvykle na místech, kde je kůže tmavě pigmentovaná. Oranžové stříkání na
uších je velmi typické pro plemeno.
Výška: Pro psy v rozmezí 55 - 58 cm, pro feny v rozmezí 53 - 56 cm.
Chyby: Všechny odchylky od tohoto standardu jsou považovány za chyby a musí být penalizovány
podle stupně jejich závažnosti.
Vylučující vady:
chybění typu
oči nebo nos světlý, příliš mnoho depigmentovaných míst
ocas s osinami (delší srstí)
srst tvrdá nebo hrubá
oranžový nebo žlutý plášť
oranžové plotny příliš výrazné, s odstínem do mahagonova, prošedivělé nebo promísené černou srstí. Oranžové světlejšího odstínu, stejně jako plotny zcela chybějící, nejsou žádoucí, ale nelze je považovat za vyřazující.
výška mimo hranice vymezené standardem, nicméně může být udělena výjimka psu (samci), jinak vynikajícímu, který je vhodný pro plemenitbu, v případě, že nepřekročí výšku 60 cm.
všechny chyby, omezující pracovní využití, jako je rachitida, špatné úhlení
.
N.B. Psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.
Standard F.C.I. č. 30 z / 18. 04.1997 / F
Text upraven Dr. Paschoudem
Překlad z francouzštiny: Helena Dvořáková
Původ: Francie
Datum uveřejnění platného standartu: l9. 10. 1964
Použití: honič
Klasifikace F:C:I: skupina 6 - honiči, barváři a plemena příbuzná
sekce 1.2 střední honiči
s pracovní zkouškou
Celkový vzhled: Pes používaný k lovu malé zvěře štvaním. Je velmi ušlechtilý, velmi
francouzský, připomínající velké honiče každým detailem svého vzhledu.
Hlava: Musí být typická, suchá a jemně modelovaná, celkově spíše dlouhá.
Část mozková:
Mozkovna: Široká mezi ušima, týlní hrbol oblý. Fronta je plná, dělící rýha je patrná, ne však
přehnaně výrazná.
Stop: Je vyznačen, není však výrazný.
Část obličejová:
Nos: Velký a výrazně černý. Nozdry otevřené.
Čenichová partie: Správné šířky, ani hranatá, ani špičatá. Nosní hřbet u kořene rovný, ke
konci se mírně klene.
Pysky: Horní překrývá spodní, aniž by byl příliš volný nebo hrubý. Sliznice pysků je černá.
Oči: Oči normální velikosti, musí vypadat tmavé a ukryté pod nadočnicovými oblouky.
Pohled je inteligentní a milý.
Uši: Uši jsou jemné, dobře se stáčejí, zakončení spíše do špičky, dosahující délky nosu.
Jejich úzký úpon nesmí být nikdy zavěšen nad linií očí.
Krk: Je dost dlouhý a štíhlý, může mít nevelký lalok. Působí suše a napjatě.
Tělo:
Hřbet: Kohoutek je výrazný, hřbet široký a rovný.
Bedra: Jsou široká, mohutně osvalená, dobře spojená s hřbetem, nejsou přehnaně dlouhá.
Záď: Mírně šikmá, kyčelní hrboly jsou oddělené a mírně vystupující.
Hrudník: Je středně široký, ale hluboký.
Žebra: Vzhledem ke tvaru hrudníku jsou spíše protáhlá než plochá.
Slabiny: Mírně vtažené, plné.
Ocas: Správně nasazen, u kořene silný, ke konci se zeslabuje, je středně dlouhý, nikdy není na spodní straně osrstěný osinami (delší srst), je nesen mírně prohnutý.
Končetiny:
Hrudní končetiny: Jsou dost dlouhé, suché, ne přehnaně slabé, šlachy pevně uvázané. Jsou
rovné.
Lopatky: Jsou to lopatky běžce, dlouhé, šikmé, svalnaté a suché.
Tlapky:mají tvar typický pro francouzského honiče, prsty jsou spíše dlouhé a suché, ale dobře
sevřené. Polštářky jsou tvrdé a odolné.
Pánevní končetiny:
Stehna: Dlouhá, osvalení mají zřetelně modelované a suché, jsou středně široká.
Hlezna: Silná, nízko u země, normálně zaúhlená.
Pohyb: Živý a veselý. Cval lehký a vytrvalý.
Kůže: Jemná a pružná, mramorovaná četnými černými plotnami.
Zevnějšek:
Srst: Krátká, jemná, přiléhající a lesklá, bez lysin.
Zbarvení: krásně bílé s oranžovými plotnami okrouhlých tvarů, které nikdy netvoří plášť. Tyto plotny
se vyskytují obvykle na místech, kde je kůže tmavě pigmentovaná. Oranžové stříkání na
uších je velmi typické pro plemeno.
Výška: Pro psy v rozmezí 55 - 58 cm, pro feny v rozmezí 53 - 56 cm.
Chyby: Všechny odchylky od tohoto standardu jsou považovány za chyby a musí být penalizovány
podle stupně jejich závažnosti.
Vylučující vady:
chybění typu
oči nebo nos světlý, příliš mnoho depigmentovaných míst
ocas s osinami (delší srstí)
srst tvrdá nebo hrubá
oranžový nebo žlutý plášť
oranžové plotny příliš výrazné, s odstínem do mahagonova, prošedivělé nebo promísené černou srstí. Oranžové světlejšího odstínu, stejně jako plotny zcela chybějící, nejsou žádoucí, ale nelze je považovat za vyřazující.
výška mimo hranice vymezené standardem, nicméně může být udělena výjimka psu (samci), jinak vynikajícímu, který je vhodný pro plemenitbu, v případě, že nepřekročí výšku 60 cm.
všechny chyby, omezující pracovní využití, jako je rachitida, špatné úhlení
.
N.B. Psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.